http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Stara_p%C3%ADsni%C4%8Dka%3A_K%C5%AFrovec_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_parky 2026-05-16T20:39:00Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Stara_p%C3%ADsni%C4%8Dka:_K%C5%AFrovec_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_parky&diff=98105&oldid=prev 2015-09-13T10:28:16Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Stara písnička: Kůrovec a národní parky |Author=nmk |Date=2001-03-17 |Source=Českobudějovický deník |Genre=tisk |Respond…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Stara písnička: Kůrovec a národní parky<br /> |Author=nmk<br /> |Date=2001-03-17<br /> |Source=Českobudějovický deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Od sousedů / Na téma národních parků se v minulých dnech objevily v regionálním hornorakouském a bavorském tisku dva články.<br /> <br /> Oberösterreichische Rundschau zaznamenala obsáhle jednání studijního dne, pořádaného v Oberhaagu „Zelenou vzdělávací dílnou Horní Rakousy“ na téma různých pohledů na boj s kůrovcem. Podle novin byla pozvána i správa Národního parku Šumava, ale odmítla – prý kvůli „jí nepřátelské“ (uvozovky OÖR) listině účastníků.<br /> <br /> „Lesničtí experti, ekologové a biologové neměli na problém rozhodně stejný názor,“ konstatuje list v úvodu.<br /> <br /> Nálety českého brouka<br /> <br /> Tématem jednání bylo masové vylétávání kůrovce z Národního parku Šumava do Horních Rakous a škody, které na Šumavě působí. „Údajně na tlak Horních Rakous usiluje vedení parku (pravděpodobně z hospodářského zájmu) o radikální řešení ve formě vykácení holiny podél hranice v délce 15–20 kilometrů a šířce 200–200 metrů,“ píše list. „Proti tomu jsou nejen česká hnutí na ochranu přírody jako Duha, ekologové a biologové, nýbrž – jak studijní den ukázal – i hornorakouští experti. Zatím co ti jsou přesvědčeni o své cestě odstraňování jednotlivých napadených stromů, upřednostňují čeští ochránci přírody nezasahování podle motta, že příroda je příroda a má být ponechána sama sobě.“ OÖR cituje zemského lesního ředitele Weilhartera, který myšlenku holiny nazývá ekologickou bláznivostí. „Přejeme si sice přírodní chráněná území a národní parky, ale jsme proti takovému vnucovanému obšťastnění sousedů (podobnou holinou),“ říká.<br /> <br /> Ochotné kácení?<br /> <br /> K onomu tlaku z rakouské strany list píše, že nejpřísněji chráněná zóna 1 Národního parku Šumava dosahuje až k rakouské hranici. Opatství Schlägl jako největší vlastník lesů v tomto regionu (6000 ha) požádalo zemského hejtmana Puhringerao pomoc a ten 27. prosince 1999 a<br /> <br /> 1. února 2000 intervenoval u českého ministerstva životního prostředí s požadavkem na zřízení protikůrovcové „nárazníkové zóny“. Ta prý byla českou stranou (příliš ochotně) – závorka OÖR – interpretována jako vytvoření holin. České organizace ochrany přírody v tom vidí ohrožení myšlenky národního parku.<br /> <br /> „Kácení bylo nařízeno, podél hranice ale zjevně ještě neprovedeno,“ píše list.<br /> <br /> Opatství prý nikdy žádné takové seče nepožadovalo. Jeho nadlesní Wohlmacher tvrdí, že pouze požádali o vhodná opatření proti kůrovci. Lesy opatství jsou podle něho masivně zasaženy kůrovcem, jehož výskyt nejprve německá, později i česká strana „celá léta ignorovaly“. Brouk nezná hranice a v Mühlviertlu ničí ročně tisíce kubíků dřeva. „Zatím co v roce 1990 padlo v našich lesích pouhých šest plnometrů, v roce 1995 už to bylo 1782 kubíků a „epidemie“ v roce 1996 si vyžádala 7200 kubíků. Od té doby jde o 1500–3000 plnometrů ročně, “ tvrdí Wohlmacher. Řešení nevidí v holině podél hranice, ale v odstraňování jednotlivých čerstvě napadených stromů. Staré mrtvé stromy mají podle jeho názoru zůstat stát.<br /> <br /> Článek zmiňuje reklamaci finančních ztrát v milionové výši, které kůrovec Schläglu způsobuje. „Odpověď je česky naivní – škody prý má nahradit Evropská unie,“ píše OÖRundschau bez uvedení pramene této „odpovědi“.<br /> <br /> Účastníci semináře se shodli na přání společné prohlídky dotčeného území, aby mohli ještě jednou diskutovat o možnostech řešení.<br /> <br /> List připojuje několik citátů ze semináře. Revírník Proksch: „I když to Bavoři neradi slyší, kůrovcovou kalamitu zavinili, když v začátku osmdesátých let po velkém polomu dlouhá léta nic nedělali.“ Lesní Traunmüller: „Před deseti, dvaceti lety nebylo lesníka, který by nechal stát suchý strom, a dnes je to běžné…“ Dr. František Krejčí: „Tlející stromy jsou také vstoje důležitou součástí přírodního lesa.“ Dr. Mojmír Vlašín, biolog: „Ke dvousetmetrové nárazníkové zóně v Národním parku Šumava by měla být na rakouské straně zřízena další, pět set metrů široká zóna, v nichž by nesměl být prováděn žádný zásah lidské ruky. “<br /> <br /> Les umírá – a rodí se<br /> <br /> Ve stejný den vyšel shodou okolností v deníku Passauer Neuen Presse článek o nových poznatcích k vývoji stavu kůrovce a mrtvých ploch Národního parku Bavorský les, jak je prezentoval jeho ředitel Karl Friedrich Sinner.<br /> <br /> „Z Národního parku Bavorský les přicházejí toho času jedna špatná a jedna dobrá zpráva,“ píše deník. „Bude-li se populace kůrovce dál rozvíjet, nebudou mezi Roklanem a Luzným podél bavorsko-české hranice během šesti let žádné staré smrky. A to potěšitelné: během uplynulých dvou let se počet ujmutých mladých stromků v mrtvém lese zdvojnásobil.“<br /> <br /> Letecké snímky ze září 2000 ukázaly, že od podzimu 1999 padlo v parku za oběť kůrovci dalších 605 hektarů smrkového lesa. „To znamená, že po rekordním roce 1997, kdy bylo zničeno 800 hektarů, přišel loni druhý nejhorší rok v historii kůrovcové kalamity,“ píše PNP. Podle Sinnera způsobilo loňské mírné jaro a slunečný duben enormní rozmnožení brouka. „Proto nemůže být vyloučeno, že také zbytek třiceti až padesátiletých smrkových porostů kolem Roklanu a Sedmi kamenů bude v příštích šesti letech totálně zničen a starý horský les tak vymře.“<br /> <br /> Žádné nebezpečí naopak podle ředitele nehrozí soukromým lesům, přiléhajícím k parku. Správa parku jen loni investovala pět miliónů marek do mezd a nasazení mechanizace včetně vrtulníků v boji s kůrovcem v okrajových zónách parku. „Tento obnos byl bohaté vyrovnán prodejem šedesáti tisíc plnometrů kůrovcového a polomového dřeva,“ uvádí deník.<br /> <br /> „Potěšitelné naopak je rození nového lesa pod zemřelými stromy,“ píše dále PNP. „V oblasti mrtvého dřeva se dokonce ve vyšších polohách mezi tisícem a čtrnácti sty metry během uplynulých dvou let rozmnožily mladé smrčky, jeřáby a podobně z 1834 na 3569 stromečků na hektar, z toho 3000 smrčků. V nižších polohách by národní park mohl dostat novou zelenou střechu už během dvaceti let.“<br /> <br /> List uzavírá Sinnerovou vizí budoucnosti: „Také tato generace ještě zažije, že tam, kde dnes ještě porost umírá, vznikne poslední německý pohádkový les, i když jej nebudeme moci srovnat s lesníky založeným užitkovým lesem…“</div>

Admin