http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Stromy_na_%C5%A0umav%C4%9B_a_ve_Vysok%C3%A9m 2026-05-15T19:08:57Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Stromy_na_%C5%A0umav%C4%9B_a_ve_Vysok%C3%A9m&diff=98235&oldid=prev 2015-09-13T10:28:51Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Stromy na Šumavě a ve Vysokém |Author=Zdenko Pavelka |Date=1999-10-14 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }} Salon K věc…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Stromy na Šumavě a ve Vysokém<br /> |Author=Zdenko Pavelka<br /> |Date=1999-10-14<br /> |Source=Právo<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Salon<br /> <br /> K věci<br /> <br /> Na předcházející straně uzavíráme diskusi o kácení stromů na Šumavě. I těch několik příspěvků, které jsme ve známé věci zveřejnili, dokládá, že se ve sporu střetávají dvě koncepce – obě jsou technologicky možné, ale nemohou se uskutečnit zároveň a není možné je vtěsnat do nějakého kompromisu. Jestli ta zvolená cesta bude správná, ukáže se až za padesát, sto let, z dnešních účastníků sporu se potvrzení či vyvrácení názoru nejspíš žádný nedožije, v horším případě ani stromy.<br /> <br /> Během tohoto léta se ve Vysokém nad Jizerou odehrál příběh v lecčem podobný. Ve Vysokém mají pěkný park založený v roce 1885 místním Okrašlovacím spolkem, s léty byl ošetřován lépe či hůře, ale přežil a před časem se zastupitelé rozhodli, že se o něj postarají důkladně. Státní fond životního prostředí počítá s tím, že obce na podobné věci peníze dávají dohromady těžko, a tak jim formou dotací pomáhá financovat obnovu parků a zelených ploch. Příslušná směrnice ovšem určuje, na co přesně takové peníze jsou určeny. Pro ilustraci: Není za ně možné kupovat cement nebo asfaltovat cesty. Okresní úřad peníze přislíbil, projektantka vypracovala projekt, mohlo se začít kácet a sázet. Nezačalo, protože některým vysockým občanům zavrtalo hlavou, proč se má kácet tolik.<br /> <br /> Příběh pokračoval zpochybněním projektu na jednání zastupitelstva a založením občanského sdružení pro ochranu městského parku ve Vysokém. Toto sdružení se stalo zástupcem občanů a na jeho návrh zastupitelé k dosavadní odborné expertíze, která vycházela z projektu a fakticky ospravedlňovala kácení, objednali u jiné, sdružením navržené instituce expertízu novou, která místo radikální obnovy (rozuměj kácení a výsadby včetně jiného dispozičního řešení některých partií) doporučila výběrové ošetření jednotlivých stromů a zachování všech základních prvků parku v dnešní podobě.<br /> <br /> Zase pro ilustraci: Původní projekt počítal s vykácením 132 stromů, oponentní posudek navrhoval vykácení 67 stromů, podle posudku druhé instituce park potřebuje k ozdravění vykácet pouze 26 stromů (z celkem téměř 400 projektem evidovaných). Rovněž ilustrační jsou v prvním posudku některá zdůvodnění pro kácení stromů, které druhý posudek doporučuje ponechat a případně ošetřit: javor klen – jeho vitalita je snížená, po estetické stránce je velmi špatný; jasan ztepilý – protože vitalita a estetická hodnota jsou velmi nízké, kácení doporučujeme; topol osika – má suchá spodní patra koruny. Je neperspektivní a neestetický – doporučujeme skácení. Rozdíly v obou posudcích jsou samozřejmě bohatší, zejména pokud jde o skupiny stromů, pro ten druhý je charakteristická věcnost, citované ošemetné estetické argumentaci se zcela vyhýbá.<br /> <br /> Ještě jedna ilustrace, byť zavdává podnět ke spekulacím: Rozpočtové náklady na odstranění jednoho stromu se v tomto příběhu pohybují v až desetitisícových částkách, ta nejvyšší dosahuje 26 300 Kč. O cenách za nové stromy a za jejich výsadbu nemluvě.<br /> <br /> Letní příběh vysockého parku skončil jednomyslným hlasováním zastupitelstva, které vybralo šetrnou variantu rekonstrukce parku, byť s rizikem, že si o nějaké dotaci můžou nechat zdát (i když právě případný příští postoj okresního úřadu může posílit či vyvrátit uvedenou spekulaci).<br /> <br /> Šumava nemá výhodu parku ve Vysokém. Její stromy se (zatím) nečíslují jako ve vysockém parku. Diskusi o osudu šumavských lesů uzavíráme proto s jistou rezervou. V této chvíli se zdá, že obě strany – Správa NPŠ i odpůrci jejího způsobu řešení – snesly všechny dostupné argumenty. Smysl není v jejich opakování. Vysocký příklad je o nalezení argumentu, který spor vyvede ze slepé uličky, jak ji popsal na předcházející straně novinář Radovan Holub, a rozhodne. Kdo ho najde pro Šumavu?<br /> <br /> Nápověda: Vysockou městskou zeleň posoudili z podnětu občanského sdružení a na žádost zastupitelstva zaměstnanci Botanického ústavu Akademie věd České republiky. Hodnověrnost jejich posudku zaručovala nezávislost – nezávislost na sdružení, zastupitelstvu, okresním úřadu i Státním fondu životního prostředí. Vysocké zastupitelstvo tuto nezávislost využilo, možná především proto, že jednalo rychle, se vyhnulo tomu, aby spor přerostl do osobního napadání, a o spekulacích se odmítlo bavit.</div>

Admin