<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Sv%C4%9Btov%C3%AD_ochr%C3%A1nci_op%C4%9Bt_p%C5%99ijedou</id>
		<title>Světoví ochránci opět přijedou - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Sv%C4%9Btov%C3%AD_ochr%C3%A1nci_op%C4%9Bt_p%C5%99ijedou"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Sv%C4%9Btov%C3%AD_ochr%C3%A1nci_op%C4%9Bt_p%C5%99ijedou&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-15T09:32:06Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Sv%C4%9Btov%C3%AD_ochr%C3%A1nci_op%C4%9Bt_p%C5%99ijedou&amp;diff=96940&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Světoví ochránci opět přijedou |Author=Ivana Harantová |Date=2004-10-30 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent=…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Sv%C4%9Btov%C3%AD_ochr%C3%A1nci_op%C4%9Bt_p%C5%99ijedou&amp;diff=96940&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:23:31Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Světoví ochránci opět přijedou |Author=Ivana Harantová |Date=2004-10-30 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent=…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Světoví ochránci opět přijedou&lt;br /&gt;
|Author=Ivana Harantová&lt;br /&gt;
|Date=2004-10-30&lt;br /&gt;
|Source=Klatovský deník&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
Životní prostředí a ekologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší hrozbou pro současnou civilizace je podle Jana Plesníka, náměstka ředitele pro mezinárodní spolupráci v Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky, rostoucí propast mezi bohatými průmyslovými státy a zbytkem světa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Šumava – Jan Plesník zastupující agenturu, která je členem Světového svazu ochrany přírody IUCN, navštívil Správu Národního parku Šumava. Přednášel tam pro zaměstnance a starosty šumavských obcí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak připomněl mluvčí správy parku Radovan Holub, IUCN sdružuje 980 státních i nevládních členů. Byl založen roku 1948 na popud OSN. Zabývá se mimo jiné podporou rozmanitosti všech žijících organismů a ekologických komplexů, udržitelným využíváním přírodních zdrojů, klasifikací ohrožených druhů a kategorizací chráněných území po celém světě. Národnímu parku Šumava přidělil IUCN vysokou kategorii II, která charakterizuje cenné přírodní oblasti, málo změněné lidskou činností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Celosvětový problém je s některými chráněnými územími, zejména lesními, které málokdy fungují tak, jak mají. Jsou to takzvané národní parky na papíře,“ řekl Plesník. Mezi biotopy jsou podle něj nejohroženější mokřady a korálové útesy. Zdůraznil, že ekosystémové služby chráněných území průměrně o 300 procent převyšují jejich čistě hospodářský přínos. Podle jeho názoru je tedy třeba přísně vážit jakýkoli zásah do přírodních nebo přírodě blízkých biotopů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší hrozbou pro současnou civilizaci není podle Plesníka nedostatek zdrojů, ale prohlubující se propast mezi bohatými průmyslovými státy a zbytkem světa. „New York má stejnou spotřebu elektrické energie jako celá Afrika a přes dvě a půl miliardy obyvatel planety má denní příjem nižší než jedno euro,“ uvedl příklady.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zmínil se i o misi IUCN na Šumavu v roce 2002, která byla impulsem k přípravě nové strategie Národního parku Šumava. Podobná mise zaměřená na vztah parku ke komunikaci a regionu se uskuteční ještě letos.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hovořil také o stále přetrvávající zonaci parku, kdy jeho první, nejcennější zónu ochrany přírody tvoří 135 oddělených částí. „Roztříštění velkých ploch vede k rozpadu biotopů, a tím i populací rostlin a živočichů,“ upozornil Jan Plesník. Dodal, že lidé jako invazní, vetřelecký druh mají za ekosystémy odpovědnost.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>