<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=T%C4%9B%C5%BEba_d%C5%99eva_soup%C3%A1_z%C3%A1vratn%C3%BDm_tempem</id>
		<title>Těžba dřeva soupá závratným tempem - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=T%C4%9B%C5%BEba_d%C5%99eva_soup%C3%A1_z%C3%A1vratn%C3%BDm_tempem"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=T%C4%9B%C5%BEba_d%C5%99eva_soup%C3%A1_z%C3%A1vratn%C3%BDm_tempem&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-15T10:33:25Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=T%C4%9B%C5%BEba_d%C5%99eva_soup%C3%A1_z%C3%A1vratn%C3%BDm_tempem&amp;diff=100008&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Těžba dřeva soupá závratným tempem |Author=František Nykles |Date=2010-03-20 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respo…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=T%C4%9B%C5%BEba_d%C5%99eva_soup%C3%A1_z%C3%A1vratn%C3%BDm_tempem&amp;diff=100008&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-09-13T10:37:33Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Těžba dřeva soupá závratným tempem |Author=František Nykles |Date=2010-03-20 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respo…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Těžba dřeva soupá závratným tempem&lt;br /&gt;
|Author=František Nykles&lt;br /&gt;
|Date=2010-03-20&lt;br /&gt;
|Source=Mladá fronta Dnes&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
|Respondent=&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
V minulých dnech byla v tisku zpráva, že ředitel Správy Národního parku Šumava ustanovil pracovní tým, který má zastavit rozšiřování lýkožrouta smrkového v lesích v majetku správy, a to v částech tzv. II. zón. Stalo se tak tři roky po orkánu Kyrill, čili jak se lidově říká, pět minut po dvanácté a po dvou letech ujišťování veřejnosti, že situace s kůrovcem je v národním parku pod kontrolou a rozsah zasažení že je kolem jednoho procenta rozsahu lesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ředitel parku minulý týden na svoji obhajobu v televizi uvedl, že loni vypadala situace na jaře jinak než v létě a že další rozsah řádění kůrovce nelze odhadnout, protože to záleží na průběhu počasí na jaře, v létě a hlavně v srpnu. Nicméně přiznává, že tak masivní nálet kůrovce nečekal, a tak prý nelze čekat se složenýma rukama v klíně. Je nutné připravit se na všechny alternativy, které lze dneska odhadnout. A tak zima nezima se kácí a jeden kamion za druhým vyváží kůrovcové dřevo ze Šumavy. A bude se kácet a vozit ještě víc a dlouho.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plán kůrovcové těžby byl v loňském roce více než dvojnásobně překročen a odborníci správy parku očekávají v letošním roce nárůst těžby o padesát procent – na historicky rekordních 500 000 kubických metrů napadeného dřeva. A bude-li jejich odhad stejně nepřesný jako v uplynulém roce, můžeme čekat až milion kubických metrů kůrovcového dřeva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je současná situace s kůrovcem na Šumavě tak výjimečná ? Možná rozsahem, ale příčiny byly stejné i v minulosti. Také v letech 1994–95 tehdejší vedení NPŠ začalo zavádět režim bezzásahovosti, a to bez ohledu na dlouhodobé zkušenosti lesního personálu. A tak se neošetřené vývraty z polomů staly hnízdištěm podkorního hmyzu. Posílené o několik let později o brouky z Národního parku Bavorský les zapříčinily, že v roce 1995 kůrovcový žír nabyl téměř katastrofických rozměrů. Jedině díky novému vedení parku byla tehdy zahájena důsledná asanace kůrovcových ložisek spolu s kultivací vznikajících holin dřevinami původní pralesní skladby. Stalo se tak i přes střety s ekologickými aktivisty, kteří znemožňovali práci asanačních čet a chránili každý kůrovcem zasažený strom.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už naši předci věděli, jak se účinně bránit kůrovci Ze zachovaných historických podkladů je zřejmé, že vichřice decimovaly Šumavu již od roku 1700. Stejně tak se zmiňují o některých příkladech ležérního přístupu k asanaci kůrovcem napadených stromů. V roce 1836 položila vichřice ve volarských lesích velký polom, ze kterého otálející Volaráci během následujících pěti let vytěžili téměř desetinásobek původní polomové hmoty, tedy 150 000 plnometrů kůrovcového dříví. Také v revírech na Vimpersku bylo v roce 1839, pět let po polomu, vytěženo 202 653 plnometrů dřeva, což byl také desetinásobek prvotní polomové hmoty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto alarmující výsledky však byly pro naše předchůdce poučením a včasné kácení broukem napadených stromů, jejich odkorňování, pálení kůry, klestu, případně i hrabanky bylo nejúčinnějším obranným zákrokem proti šíření kůrovce a základní zkušeností pro všechny lesníky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je třetí rok po Kyrillu a kůrovcová těžba stoupá závratným tempem – neopakuje se historie i přes získané, ale nerespektované staleté zkušenosti?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
František Nykles, Šumava&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>	</entry>

	</feed>