http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=T%C4%9B%C5%BEili_na%C4%8Derno._Dlu%C5%BE%C3%AD_miliony 2026-05-15T08:12:31Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=T%C4%9B%C5%BEili_na%C4%8Derno._Dlu%C5%BE%C3%AD_miliony&diff=99330&oldid=prev 2015-09-13T10:33:54Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Těžili načerno. Dluží miliony |Author=Václav Janouš |Date=2008-10-18 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Těžili načerno. Dluží miliony<br /> |Author=Václav Janouš<br /> |Date=2008-10-18<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Města se marně domáhají pokut za neoprávněné kácení dřeva. Ty totiž nehradí firmy, ale najatí dělníci<br /> <br /> Vimperk – Desítky milionů korun na pokutách dluží městům těžaři, kteří neoprávněně káceli stromy v jihočeských lesích. Peníze jsou ale téměř nevymahatelné. Finanční postihy totiž nehradí firmy, ale dřevorubci, které si na tuto práci najímají.<br /> <br /> Jedním z měst s nejvyššími pohledávkami v kraji je Vimperk. Pokuty udělené za nepovolenou těžbu se tu vyšplhaly až na dva miliony korun.<br /> <br /> Radnice tento problém víceméně zdědila. Pokuty udělily před lety okresní úřady, které v roce 2002 zanikly. Sankce poté přešly na radnice bývalých okresních měst a na obce takzvaného III. typu.<br /> <br /> „Peníze jsou obtížně vymahatelné, protože zákon porušili ti, kteří stromy káceli, tedy najatí dělníci. A ti často nemají v Česku trvalé bydliště. Nicméně pokuty mají fungovat hlavně preventivně. A v současnosti máme opravdu jen minimum případů, kdy by někdo stromy nepovoleně těžil,“ řekl vedoucí vimperského odboru životního prostředí Josef Kotál.<br /> <br /> Úřady za každý na černo pokácený kubík dřeva udělovaly pokutu tisíc korun.<br /> <br /> U dvoumilionové pohledávky v případě Vimperka tak muselo z lesa zmizet zhruba dva tisíce metrů krychlových dřeva.<br /> <br /> Pro představu, lidé v běžném domku za zimu spálí asi 25 kubíků dřeva. Výše uvedené množství by vystačilo vyhřát domů osmdesát.<br /> <br /> Naopak Písku se podařilo tento problém vyřešit. Pravdou ale je, že úředníci tu měli na stole jen jediný případ, kdy dlužník pokutu za nelegální těžbu nesplácel.<br /> <br /> „Využili jsme všech zákonných možností. Posílali jsme upomínky a pak podali návrh na exekuci. A teprve tehdy se věc začala hýbat a dlužník zaplatil. Je to jako s vymáháním jakýchkoliv jiných pohledávek, takže vždy velmi složité,“ popsal vedoucí píseckého odboru životního prostředí Miloslav Šatra.<br /> <br /> Způsob, jak rychle a bez problémů vyřešit všechny dluhy, neexistuje. A právě upomínky a hrozba zabavení majetku bývají pro úředníky těmi nejčastějšími donucovacími prostředky.<br /> <br /> Dřevorubci by si pak zase měli při uzavírání smluv s těžařskými společnostmi dávat pozor na to, co vlastně podepisují. A následně i co a kam půjdou kácet. Známé jsou totiž případy, kdy je firmy poslaly těžit dřevo úplně jinam.<br /> <br /> „Podobnou kauzu řeší už deset let ve Velešíně. Dřevorubci by proto měli dbát na to, aby pracovní smlouva obsahovala prohlášení, že když je zaměstnavatel uvede v omyl, kvůli kterému jim budou hrozit sankce, nese za to plnou odpovědnost,“ apeluje krajský radní zodpovědný za životní prostřední Jiří Netík.<br /> <br /> Kolik přesně radnice vymáhají po dřevorubcích v kraji, není jasné. Souhrnná evidence pohledávek neexistuje. Podle odhadů starostů a vedoucích odborů životního prostředí se suma pohybuje mezi 20 až 30 miliony korun.<br /> <br /> „Peníze jsou obtížně vymahatelné, protože zákon porušili ti, kteří káceli stromy, tedy najatí dělníci.“ J. Kotál, odbor životního prostředí Vimperk</div>

Admin