http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=T%C5%99etina_smrk%C5%AF_v_pralese_uschla 2026-05-15T00:52:34Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=T%C5%99etina_smrk%C5%AF_v_pralese_uschla&diff=96533&oldid=prev 2015-09-13T10:21:50Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Třetina smrků v pralese uschla |Author=Václav Janouš |Date=2003-10-24 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }}…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Třetina smrků v pralese uschla<br /> |Author=Václav Janouš<br /> |Date=2003-10-24<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> V Trojmezné odumřely stromy kvůli kůrovci<br /> <br /> Trojmezná – V první zóně Národního parku Šumava v pralese na Trojmezené odumřelo kvůli kůrovci čtyřicet procent smrků. Jen za minulý a letošní rok to bylo přes dvanáct tisíc metrů krychlových.<br /> <br /> Správa parku tvrdí, že za prudký nárůst uschlých stromů mohou ekologičtí aktivisté, kteří před čtyřmi lety nedovolili lesníkům porazit a oloupat napadené stromy. Aktivisté se brání, že v pralese je taková situace normální.<br /> <br /> Trojmezná má necelých šest set hektarů, na kterých tvoří 88 procent porostu smrky. Do dnešních dnů odumřelo 237 hektarů dospělého porostu, který se zde vyvíjel více jak dvě a půl století. „Chtěli jsme v roce 1999 zasáhnout a čerstvě napadené stromy porazit, oloupat kůru a ponechat zetlít, ale kvůli aktivitám ekologů jsme nemohli,“ řekl mluvčí parku Zdeněk Kantořík.<br /> <br /> V dalších letech už lesníci nechtěli zasahovat, protože měli obavy, že by se vykácením stromů otevřel prostor větru a začaly vznikat holiny. „V roce 1998 bylo odumřelé plochy 72 hektarů, dnes 237 hektarů. To je nepřirozeně rychlý rozpad,“ řekl Kantořík.<br /> <br /> Ekologičtí aktivisté naopak více jak třetinu mrtvých stromů nevidí jako zásadní problém.<br /> <br /> Tvrdí, že zabránění kácení v první zóně parku v pralese na Trojmezné byl správný krok. „Podařilo se nám zachránit prales, protože chceme-li chránit prales, musíme část stromů nechat uschnout.<br /> <br /> Třetina mrtvé biomasy je normální jev,“ míní ekologický aktivista Hnutí Duha Jaromír Bláha.<br /> <br /> Správa národního parku srovnala Trojmeznou a sousední Smrčinu, kde lesníci pokáceli v roce 1999 napadené stromy.<br /> <br /> „V tom roce bylo napadeno 3833 metrů krychlových stromů, o rok později už jen 667 metrů krychlových a letos jen 40. Smrčina tak zůstává zeleným místem,“ přirovnal Kantořík. Ekologičtí aktivisté tato čísla zpochybňují.<br /> <br /> „Smrčina je mnohem menší než Trojmezná a nikdo už neříká, že díky kácení padlo mnohem více stromů při větrech a vytvořily se holiny,“ upozornil Bláha.</div>

Admin