Michal Horejsi: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Tam na té Šumavě |Author=Antonín Blanický, |Date=1996/10/12 |Source=Haló noviny |Genre=tisk }} Centrální Šumavu jsem let…“

2017-04-11T08:00:42Z

Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Tam na té Šumavě |Author=Antonín Blanický, |Date=1996/10/12 |Source=Haló noviny |Genre=tisk }} Centrální Šumavu jsem let…“

Nová stránka

{{MediaBankArticle
|Title=Tam na té Šumavě
|Author=Antonín Blanický,
|Date=1996/10/12
|Source=Haló noviny
|Genre=tisk
}}
Centrální Šumavu jsem letos navštívil koncem července. Lesáci, s několikaletým zpožděním, které sami nezavinili, započali s likvidací kůrovcové kalamity. Na lesních odvozních cestách i veřejných komunikacích bylo možno několikrát za den potkat plně naložené nákladní automobily s vytěženou dřevní hmotou. Pro řidiče osobního automobilu nebo cyklistu se stávalo napínavým dobrodružstvím míjet kamión s přívěsem, na kterém je naloženo až šedesát kubíků (m 3 ) kulatiny. Kůrovce tedy přibylo, ale proti minulým letům nápadně poklesly stavy pasoucího se dobytka. Tisíce hektarů horských pastvin zarůstají stařinou a buření. Například v prostoru bývalých vojenských lesů a statků Sušice, kde se nacházejí obzvláště šťavnaté pastviny, zbylo z krásných zdravých stád českého strakatého plemena pěstovaného na mléko a maso, a herefordského skotu, pěstovaného na maso, přibližně dvě stě kusů. (Vzpomínám, že když se v polovině sedmdesátých let dovezlo letecky základní stádo březích herenfordských jalovic z Kanady, zaplatil za ně »totalitní« stát 500 dolarů za kus.) Na Horské Kvildě jsem napočítal pět českých strak, kterým však ochránci přírody zakázali pít vodu z Hamerského potoka a jeho četných přítoků. Prý proto, aby krávy nepošlapaly břehy potoků a neohrozily tím vodní hospodářství Šumavy. Majitel stádečka si mi s trpkostí stěžoval, jak složitě musí řešit jejich napájení. Na Zhůří se pase několik desítek českých strak. Mezi nimi je přimíšeno pár býků francouzského masného plemene. Jaké potomstvo z tohoto nahodilého křížení mléčného a masného skotu vznikne, nemůže zatím s jistotou říci nikdo. Namísto tisícových stád dobytka, který se před šesti lety pásl na šumavských pastvinách a loukách a produkoval značné množství kvalitního masa, mléka a následně másla, tvarohu, jogurtů a smetany, se do oblasti Kašperských Hor dovezlo začátkem devadesátých let několik severoamerických bizonů a na Horskou Kvildu letos stádečko zakrslého, chlupatého skotského náhorního skotu. Ten pomalu přirůstá, mléko neprodukuje, jenom maso. Majitel se chystá křížit tyto exoty s ušlechtilým českým plemenem. Navíc si pochvaluje, že v Německu se za za kilo masa z tohoto skotu platí až 120 marek za kilogram. Mají se tedy naši milionáři na co těšit. Před odjezdem ze Šumavy jsem i přes letošní menší úrodu natrhal asi pět litrů borůvek. Ne že bych do trhání borůvek byl nějak zamilovaný, ale chtěl jsem jednak splnit ženě její přání a přiznám se, že mě lákala i představa borůvkových knedlíků posypaných tvarohem. Po příjezdu do Prahy se moje přání splnilo jen částečně. Nepodařilo se mi totiž celkem v osmi prodejnách tvaroh na strouhání sehnat, a tak jsme jedli borůvkové knedlíky sypané skořicí. Prodejci vysvětlovali, že tvaroh marně v mlékárnách objednávají, prostě není. Jak je vidět, straně modrého ptáka se za vydatné pomoci ministra zemědělství daří ochromit a postupně rozbít socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Příští rok si budu muset místo borůvek přivézt ze Šumavy flákotu ze skotského náhorního skotu, nebo dokonce z bizona. Pokud zůstane stejný vekslácký kurs marky ke koruně, pořídil bych jeho kilogram bratru za 2100 Kč. Teprve potom se však budu cítit plnohodnotným příslušníkem evroamerické civilizace a Evropanem.

Tam na té Šumavě - Historie editací

Michal Horejsi: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Tam na té Šumavě |Author=Antonín Blanický, |Date=1996/10/12 |Source=Haló noviny |Genre=tisk }} Centrální Šumavu jsem let…“