http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Ticho_motorov%C3%BDch_pil 2026-05-15T02:42:10Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Ticho_motorov%C3%BDch_pil&diff=100917&oldid=prev 2015-09-13T10:42:05Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ticho motorových pil |Author=Kateřina Mahdalová |Date=2006-11-06 |Source=Respekt |Genre=tisk |Respondent= }} Připomeňme si…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Ticho motorových pil<br /> |Author=Kateřina Mahdalová<br /> |Date=2006-11-06<br /> |Source=Respekt<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Připomeňme si<br /> <br /> Strom porazit, oloupat nebo namořit, prostě zabránit kůrovci vyletět a napadnout stromy v okolí. To byl ještě nedávno hlavní plán správců šumavského národního parku. Plán, jemuž dominovala především těžba. Jenže s novým vedením se už tři roky po sobě ukazuje, že příroda si i s přemnoženým kůrovcem může poradit sama a ze masivní kácení stromů není zdaleka tak nutné, jak si bývalý šéf parku spolu s lesníky myslel.<br /> <br /> Lýkožrout se na Šumavě především díky deštivým letům nepřemnožil už pět let, přesto se ještě v „klidných“ letech snažilo bývalé vedení vytěžit co nejvíc stromů. Popud ke změně přístupu vzešel ze zprávy, kterou na jaře roku 2003 vypracovali experti Světového svazu ochrany přírody. Prohlásili v ní, že Šumava přestala splňovat mezinárodní kritéria pro národní parky, a doporučili urychleně kácení stromů zastavit. Novým šéfem šumavského národního parku byl jmenován ekolog Alois Pavlíčko, který zcela změnil taktiku svých předchůdců. Lesníci dnes zkoušejí ponechat lesy samovolnému vývoji, zasahují jen v některých oblastech. Z jejich statistik plyne, že v roce 2004 se kvůli kůrovci vytěžilo více než 44 tisíc kubíků dřeva, loni 38 tisíc, letos k polovině září 17 tisíc kubíků. Přestaly létat helikoptéry do první zóny parku, přestalo se kácet v unikátních zbytcích horských pralesů a stromy se přestaly stříkat insekticidy.<br /> <br /> Dozvuky těžebních zásahu ale přetrvávají dodnes. „Razantní těžba totiž způsobuje, že vichřice u nás páchají mnohem větší škody než v bavorské částí parku, ačkoli Bavorská strana je návětrná,“ říká Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí Duha.<br /> <br /> Při pohledu na graf, který zachycuje škody způsobené kůrovcem, je vidět, že ještě počátkem 90. let „polomová“ křivka tu „kůrovcovou“ skoro kopírovala. S kalamitou obě křivky vystoupaly strmě vzhůru. Jenže po ústupu lýkožrouta zůstala „polomová“ křivka nahoře. Zmizely rozsáhlé plochy lesa a obrovské holiny pak „vpustily“ do lesa Horské vichřice. „Větrné kalamity, způsobené špatně provedenými zásahy proti kůrovci, už na Šumavě zničily větší plochy lesa než kůrovec samotný,“ říká Jaromír Bláha.<br /> <br /> Budeme si vědět rady, až kůrovcová kalamita propukne příště? Za teplého a suchého léta se zvyšuje počet generaci vylíhlých během jedné sezóny a přírodovědci jsou si jisti, že přemnožení kůrovce se v budoucnu určitě nevyhneme. Podle ekologů nestojí Šumavský problém tak, že bychom si mohli vybrat mezi suchým lesem nebo zdravým zeleným lesem. Máme na výběr mezi suchým lesem a holinami. Rozdíl dobře ukazuje právě Bavorská strana Šumavy. Víme, že kácení stromů ve velkém potřeba nebude. Nelze totiž pominout fakt, že nejskeptičtější scénáře z poslední kalamity se nenaplnily: kůrovec nesežral všechny smrky, a hlavně – pod těmi uschlými začíná rašit nový, zdravý porost. V dočasně suché smrčině navíc zůstala většina rostlin, hmyzu i dalších živočichů a pestrý ekosystém lesa se podařilo zachovat.</div>

Admin