http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Turist%C3%A9_na_%C5%A0umav%C4%9B_objevuj%C3%AD_cestu_such%C3%BDm_lesem 2026-05-15T03:32:42Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Turist%C3%A9_na_%C5%A0umav%C4%9B_objevuj%C3%AD_cestu_such%C3%BDm_lesem&diff=103921&oldid=prev 2017-06-18T20:41:47Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Turisté na Šumavě objevují cestu suchým lesem |Author=Marek Kerles, |Date=2005/07/08 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk }} V…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Turisté na Šumavě objevují cestu suchým lesem<br /> |Author=Marek Kerles,<br /> |Date=2005/07/08<br /> |Source=Lidové noviny<br /> |Genre=tisk<br /> }}<br /> VIMPERK Pohled na takový les vyvolává u většiny lidí depresivní pocity. Uschlé pahýly stromů, které se ve větru naklánějí a vydávají skřípavé zvuky, místo zeleného jehličí zažloutlé usychající větve a na zemi tlející těla bývalých lesních velikánů. Přesto by se měla procházka právě takovým lesem stát v budoucnu jednou z největších turistických atrakcí Národního parku Šumava. Podobně jako v sousedním Bavorském lese totiž chtějí ochranáři ukázat návštěvníkům, jak se příroda bez lidské pomoci vyrovnává s kůrovcovou kalamitou.<br /> <br /> „První naučnou stezku tohoto druhu jsme otevřeli na začátku tohoto měsíce v okolí šumavského Březníku. A zájem předčil očekávání,“ říká mluvčí národního parku Radovan Holub.<br /> <br /> Lidé po dřevěných chodníčcích procházejí na první pohled zcela mrtvým lesem, plným zetlelých smrkových pahýlů, rozežraných lýkožroutem. Pod ochranou umírajících stromů však už na mnoha místech vykukují v podobě mladého porostu zárodky nového života. O tom, kdo přežije, rozhoduje příroda. „Návštěvníci vidí přirozenou obnovu lesa. A to je pohled, se kterým se dosud nesetkali,“ tvrdí Holub. V klasickém hospodářském lese totiž stromy neumírají přirozenou cestou, ale jsou po dosažení určitého věku poraženy. Na jejich místo člověk vysází nové stromky.<br /> <br /> Tatry - odstrašující příklad<br /> <br /> Naučná stezka na Březníku je součástí nové koncepce Národního parku Šumava, která zatím naráží na odpor části lesníků i starostů zdejších obcí. Po vzoru sousedního Bavorského lesa by měla zhruba třetina Šumavy zůstat ušetřena jakéhokoliv zásahu lidí, tedy i kácení kůrovcem napadených stromů.<br /> <br /> Podle ochranářů ale takový prales, vzniklý přirozenou cestou, bude v budoucnu odolnější než člověkem ošetřovaný porost. Jako varování slouží údajně i loňská větrná kalamita ve Vysokých Tatrách, při níž vichřice srovnala se zemí tisíce hektarů uměle vysázeného smrkového lesa, zatímco pralesy zůstaly stát. Otázkou ale zůstává, jak koncepci přirozené obnovy pralesů v určitých částech Šumavy přijmou turisté. „Zatím se ukazuje, že návštěvnost uschlého lesa je srovnatelná s návštěvností takzvaně zelených částí parku,“ uvádí Holub. Před vstupem na stezku podle něj dostanou návštěvníci leták s popisem přírodních procesů, které uvidí. Bavorský les, ve kterém dostala příroda volnou ruku už před dvaceti lety, je dnes nejnavštěvovanějším národním parkem v Německu.<br /> <br /> Mnozí starostové šumavských obcí ale novou koncepci ochrany přírody odmítají. I když návštěvnost nových pralesů bude podle nich zpočátku vysoká, po letech výrazně klesne. „Každý bude chtít vidět něco, co jinde v Česku neuvidí. Podruhé už se ale do mrtvého lesa návštěvníci vracet nebudou,“ domnívá se starostka Borových Lad Stanislava Barantálová. Při návštěvě Březníku měla spíše pocit zkázy. Tvrdí, že návštěvnost klesá i v sousedním Bavorském lese.<br /> <br /> Přírodní obnovu kůrovcem napadených porostů odmítá i část šumavských lesníků. Podle nich většina šumavských lesů nevznikla přirozenou cestou, ale byla uměle vysázená. A takovému lesu musí prý k uzdravení zase pomoci člověk.</div>

Michal Horejsi