http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Turist%C3%A9_se_do%C4%8Dkali_skute%C4%8Dn%C3%BDch_pramen%C5%AF_Vltavy 2026-05-15T03:35:43Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Turist%C3%A9_se_do%C4%8Dkali_skute%C4%8Dn%C3%BDch_pramen%C5%AF_Vltavy&diff=100244&oldid=prev 2015-09-13T10:38:44Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Turisté se dočkali skutečných pramenů Vltavy |Author=Radek Gális |Date=2010-07-13 |Source=Českobudějovický deník |Genre…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Turisté se dočkali skutečných pramenů Vltavy<br /> |Author=Radek Gális<br /> |Date=2010-07-13<br /> |Source=Českobudějovický deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Novinka letošní turistické sezony na Šumavě láká výletníky i cyklisty k ochutnávce pramenité vody, která je podle pověstí léčivá <br /> <br /> Šumava – Stoletý mýtus se počátkem letošního léta zhroutil. Místo na Šumavě považované několika generacemi za prameny Vltavy bylo ve skutečnosti jakýmsi šidítkem pro všechny, kteří se rádi nechali zvěčnit u zrodu Veliké řeky.<br /> <br /> Pracovníci Národního parku Šumava se rozhodli historický omyl konečně napravit a naservírovat turistům přístup ke skutečným pramenům.<br /> <br /> Od papratky k oměji<br /> <br /> Ještě předtím, než na novou stezku vtrhli první turisté, navštívili reportéři Deníku místo utajované desítky let před návštěvníky parku.<br /> <br /> Kráčíme nahoru po čerstvě zbudovaném chodníku a sledujeme dole pod sebou cedulky s názvy různých rostlin, které míjíme.<br /> <br /> Papratka samice, bika lesní, krabilice chlupatá, přeslička lesní, devětsil bílý, oměj šalamounek..., čteme na cedulkách a podivujeme se, co všechno tu na pár metrech roste.<br /> <br /> Konečně stojíme na vrcholu, pozorujeme, jak z dřevěného korýtka vytéká voda a nasloucháme řediteli parku Františku Krejčímu.<br /> <br /> „Původní prameny jsou spíše symbolickým místem pro turisty, kam se mohli dostat v rámci vybudované stezky,“ vysvětluje František Krejčí. „Byly to takové Potěmkinovy prameny. Chtěli jsme tuhle situaci konečně napravit a umožnit lidem, aby mohli obdivovat skutečné prameny naší nejznámější řeky.“<br /> <br /> Pramenů je ale víc. „Jsou jich stovky a všechno kolem nás je prameniště Vltavy, včetně rašeliniště dole,“ ukazuje ředitel parku kolem sebe.<br /> <br /> „Tento pramen je ale nejkrásnější a nejzajímavější. Jedná se zřejmě o vyústění z odvodňovací štoly nějakého středověkého důlního díla. Voda je bohatá na stříbro.“<br /> <br /> Stopy po dolování jsou patrné na východních a severních svazích Černé hory, kam ale turisté nesmějí.<br /> <br /> „Jsou tu staré otevřené lomy, dnes zarostlé lesem, podivné násypy a jámy,“ vypočítává náměstek ředitele parku Pavel Hubený.<br /> <br /> Doušek na plodnost<br /> <br /> Chodník vybudovali pracovníci parku za zhruba dva týdny. „Otevřený bude jen přes letní sezonu a je určený pouze pro pěší,“ pokračuje František Krejčí.<br /> <br /> Vozíčkáři, kteří zastaví u bariérové stavby, klikatého stoupajícího chodníku se spoustou schodů, však mají smůlu. S nimi se tu jaksi nepočítalo. „Tahle stavba je asi největší novinkou letošní sezony,“ pokračuje tisková mluvčí parku Jana Zvettlerová.<br /> <br /> „Je součástí nové naučné stezky nazvané Fenomény horské přírody, která končí u jednoho z pramenů Vltavy. Ten je vzdálený asi 60 metrů od modré turistické trasy Kvilda – Prameny Vltavy.“<br /> <br /> U slavnostního otevření chodníku nemohli chybět ani zástupci zdejší samosprávy. „Místní sem chodívali pro vodu, která má léčivé účinky, a věřím, že sem budou teď chodit s lahvemi daleko více,“ řekl starosta Václav Vostradovský. „Takhle zpřístupněné prameny jsou určitě novou nabídkou pro turisty. Ročně Kvildu navštíví 750 tisíc až 900 tisíc lidí a polovina zamíří sem, k pramenům české nejznámější řeky,“ dodává starosta. „Pověst vypráví, že kdo se z pramene napije, do roka zplodí dítě,“ doplňuje členka obecního zastupitelstva Kvildy Jiřina Klímová.<br /> <br /> Někteří cyklisté, kteří se mezitím objevují na konci chodníku u koryta s pramenitou Vltavou, se po jejích slovech usmějí a s o to větší radostí ochutnávají vodu plnými doušky.<br /> <br /> „Voda je vynikající,“ pochvaluje si Hana Nosková z Jindřichova Hradce, která se s manželem Vladimírem a dvěma dětmi dostala k pramenům mezi prvními.<br /> <br /> „Těším se na vodu,“ svěřuje se devítiletý Jakub Nosek a přiznává, že ho po jízdě na kole trochu bolí nohy. Podobně je na tom i mladší sestra Julie, která se vrhá po naplněném hrnečku.<br /> <br /> „Je dobrá a studená,“ libuje si další cyklistka Radka Silhánová. „Jedeme z Horské Kvildy přes Modravu, moc se nám na Šumavě líbí,“ říká nadšeně.<br /> <br /> „Nevěděli jsme, že se dneska otevírají tyhle skutečné prameny Vltavy,“ kroutí hlavou její kamarád z turistického peletonu, padesátiletý cyklista Miroslav Kopecký, který také přijel ze severočeského Huntířova na dovolenou.<br /> <br /> „Ještě tady chybí naražený sud, to by byla skutečná třešnička na dortu,“ žertuje.<br /> <br /> „Vodu nepiju, ale umyl jsem si obličej,“ směje se, když sestupuje dolů k cestě.<br /> <br /> Dole zatím sesedají z kola další lidé, kteří jsou zvědaví na nové lákadlo.<br /> <br /> Šance pro vozíčkáře<br /> <br /> Skutečné prameny Vltavy zažívají první nápor, ale ty staré zůstanou tam, kde jsou na ně turisté zvyklí. K nim stále poteče položenou hadicí voda z pramene, který teď nově otevřeli turistům.„Kvůli vozíčkářům a méně pohyblivým lidem jsme je nechali, aby mohli obdivovat aspoň ty,“ dodává František Krejčí. A proč by ne, vždyť pramenů Vltavy jsou stovky.<br /> <br /> Přijeďte se podívat a ochutnat. Co kdyby pověsti nelhaly.<br /> <br /> Naučná stezka Naučná stezka Fenomény horské přírody, která končí u jednoho z pramenů Vltavy, byla slavnostně otevřena v pátek 2. července. Návštěvníci se na ní dozvědí mnoho zajímavého. „Naučná stezka vede po celé délce cesty. Lidé se dozvědí více o zdejší přírodě – jak se vyvíjela, jak vypadá dnes a jak se bude vyvíjet v letech budoucích. Nedílnou součástí stezky budou informační tabule o zdejší flóře – rostliny pak mohou návštěvníci vidět i podél cesty,“ vypočítává mluvčí šumavského parku Jana Zvettlerová. „V horní části stezky informujeme, jakým způsobem ovlivňují lidé, vítr i kůrovec šumavské lesy.“</div>

Admin