<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Uzav%C5%99en%C3%AD_%C4%8D%C3%A1sti_%C5%A0umavy_potrv%C3%A1_o_n%C4%9Bco_d%C3%A9le</id>
		<title>Uzavření části Šumavy potrvá o něco déle - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Uzav%C5%99en%C3%AD_%C4%8D%C3%A1sti_%C5%A0umavy_potrv%C3%A1_o_n%C4%9Bco_d%C3%A9le"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Uzav%C5%99en%C3%AD_%C4%8D%C3%A1sti_%C5%A0umavy_potrv%C3%A1_o_n%C4%9Bco_d%C3%A9le&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-15T01:19:31Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.24.2</generator>

	<entry>
		<id>http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Uzav%C5%99en%C3%AD_%C4%8D%C3%A1sti_%C5%A0umavy_potrv%C3%A1_o_n%C4%9Bco_d%C3%A9le&amp;diff=103805&amp;oldid=prev</id>
		<title>Michal Horejsi: Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Uzavření části Šumavy potrvá o něco déle |Author=Eva Kastnerová, |Date=1996/10/16 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Uzav%C5%99en%C3%AD_%C4%8D%C3%A1sti_%C5%A0umavy_potrv%C3%A1_o_n%C4%9Bco_d%C3%A9le&amp;diff=103805&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2017-04-11T19:08:45Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Uzavření části Šumavy potrvá o něco déle |Author=Eva Kastnerová, |Date=1996/10/16 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{MediaBankArticle&lt;br /&gt;
|Title=Uzavření části Šumavy potrvá o něco déle&lt;br /&gt;
|Author=Eva Kastnerová,&lt;br /&gt;
|Date=1996/10/16&lt;br /&gt;
|Source=Mladá fronta Dnes&lt;br /&gt;
|Genre=tisk&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
Vimperk - Omezení v turisticky atraktivní části Modravských slatí šumavského národní parku, kde jsou od konce července kvůli likvidaci kůrovce uzavřeny některé stezky, potrvá o něco déle, než se původně předpokládalo. Vedení Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava počítalo s jejich otevřením na konci října, v důsledku příznivého počasí to však bude zřejmě trvat déle. &amp;quot;Nemohli jsme vědět, že bude tak pěkně. Na likvidaci dřeva proto budeme dělat do té doby, než napadne sníh. Pak musí přestat létat vrtulníky,&amp;quot; vysvětlil ředitel parku Ivan Žlábek. Dodal, že s příchodem sněhu turistické stezky otevřou především pro lyžaře. Vedení národního parku část Šumavy uzavřelo kvůli bezpečnosti lidí. Při odvozu napadeného dřeva se totiž kromě těžké lesní a dopravní techniky používají vrtulníky. &amp;quot;Nemůžeme si dovolit, aby byl někdo při odvozu dřeva zraněn,&amp;quot; prohlásil Žlábek. Odmítl tvrzení některých ekologických iniciativ, že oblast Modravských slatí uzavřeli kvůli tomu, aby lidé neviděli, jak stroje ničí tamní přírodu. &amp;quot;Místa, kudy se dřevo vozí, jsou skutečně rozježděná, ale okamžitě po skončení prací se za značné peníze upravují, aby nebylo poznat, že se tam něco takového dělo,&amp;quot; prohlásil Žlábek. Ekologové vedení národního parku také vyčítají, že se proti kůrovci vůbec zasahuje. Kácení a odvoz napadených stromů považují za zbytečné, protože si podle nich příroda s tímto broukem pomůže sama. &amp;quot;Jeho úlohou je odstranit všechny oslabené stromy, a umožnit tak přežití těm nejodolnějším. Jedná se o přirozený výběr,&amp;quot; řekl například o kůrovci Jiří Koreš z hnutí Duha Šumava. Pracovníci parku však oponují tím, že s kůrovcem si pomůže jen takový les, který nebyl uměle vytvořen. Takových lesů je však na Šumavě necelých devět tisíc hektarů. &amp;quot;Souhlasím, že kůrovec se nemá likvidovat v přírodním lese, do kterého člověk žádným způsobem nezasahuje. Ve značné části parku je však situace zcela jiná,&amp;quot; dodal Žlábek. Razantní postup proti kůrovci schválili v minulých dnech i členové vědecké rady Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, která je poradním orgánem této instituce. Kůrovcová kalamita se netýká jen šumavských lesů, ale i dalších oblastí tuzemska i zahraničí. Proti tomuto škůdci se však na Šumavě zatím příliš nezasahovalo. Situace se změnila až s příchodem nového vedení parku. To označilo za hlavního viníka kůrovcové kalamity své předchůdce a jejich chybná rozhodnutí. Od počátku letošního roku bylo na Šumavě vytěženo zhruba 150 tisíc metrů krychlových zničených stromů. Nejvíce v oblasti Modravy a Stožce. Pracovníkům parku zbývá zpracovat ještě více než sedm tisíc kubíků napadených kmenů.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal Horejsi</name></author>	</entry>

	</feed>