http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=V%C3%ADtr_zl%C3%A1mal_hlavn%C4%9B_smrky%2C_pochoutku_pro_k%C5%AFrovce 2026-05-16T02:51:31Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=V%C3%ADtr_zl%C3%A1mal_hlavn%C4%9B_smrky,_pochoutku_pro_k%C5%AFrovce&diff=102096&oldid=prev 2015-09-13T10:48:02Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Vítr zlámal hlavně smrky, pochoutku pro kůrovce |Author=ven |Date=2007-01-25 |Source=idnes.cz |Genre=internet |Respondent= }}…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Vítr zlámal hlavně smrky, pochoutku pro kůrovce<br /> |Author=ven<br /> |Date=2007-01-25<br /> |Source=idnes.cz<br /> |Genre=internet<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Orkán, který se přehnal minuly týden republikou, kacel hlavně smrky. Podle předsedy Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství Miloše Balaka tvoří smrky až 90 procent spadleho dřeva. „A to je atraktivní pro kůrovce,“ dodává Balak.<br /> <br /> Dřevaři se shoduji, že bez rychleho odklizení dřeva může po větrné kalamitě přijít další. „Každá kůrovcová kalamita začíná nežpracovaním nebo pozdním zpracováním popadaného dřeva,“ dodal prezident české asociace podnikatelů v lesním hospodářství Pavel Indra.<br /> <br /> Podle něj se rozsah škod blíží velkému větrnému polomů z roku 1984. Tehdy vítr ponicil asi 12 milionu krychlových metrů dřeva. „Potencial této kalamity se začíná blizit deseti milionum,“ dodal Indra.<br /> <br /> Takový objem by odpovídál zhruba dvěma třetinám roční těžby v Česku. Sefove profesnich asociaci se ale obavaji, že by na zpracování dřeva mohly v Česku schazet lidé i technologie. Jednotlive firmy se totiž pohlizeji po zákazkach v zahranici. „Kalamita nepostihla jen česko, ale i Německo, Rakousko či svedsko, kde leží 30 milionu kubíků,“ podotkl Balak. Kvůli potizim se zákazkami u státního podniku Lesy ČR navíc rada lesnických firem propoustela a mnoho zaměstnanců si už naslo práci bud mimo obor nebo v cizine. ---<br /> <br /> Co se psalo po orkánu v roce 1984<br /> <br /> (uryvky z Mlade Fronty)<br /> <br /> Navstivil nas orkán (24. 11. 1984)<br /> <br /> K rotoru mohutne turbiny prirovnavalo včera hlasení meteorologu střed tlakove nize jizne od Islandu.... V Praze-Libusi zaznamenali proudení o rychlosti téměř 140 km/h....<br /> <br /> V Praze pod mostem K. Gottwalda mohli lidé kratce po půl devate ráno pozorovat letici předmět připomínajíci neovládane Rogallovo kridlo. Šlo však o prozaickou plachtovinu, kterou poryv větru strhl z korby modre avie na moste. Dech vichřice odnesl i několik panelových obkladu z nadchodu k Palaci kultury....<br /> <br /> Prazským pozarnikum bylo kratce pote nahlaseno na 109 pripadu poškození budov, zejména střech, vrcholu vytahových sachet, anten a vyvrácených stromu na frekventovaných dopravních tepnach. V Thomayerove nemocnici strhl orkán střechu jednoho z pavilonu a druhy vazne poškodil. Větrny dzin zle radil (26. 11. 1984)<br /> <br /> Mala oslava, připravena pro jubilejního návštěvníka, očekávaneho v sobotu v severočeské zoologicke zahrade Liberec, musela být odlozena...<br /> <br /> Dopoledni vichřici padlo za obet deset mohutných smrku ve stáří od 80 do 100 let. Přestože dva z dlouhych kmenu se zritily do vybehu velbloudu a lam, zvířata pohromu prezila jen s drobnými zranenimi.<br /> <br /> Vichrice si zatancila se stromy certovskou skocnou (29. 11. 1984)<br /> <br /> Kvilivy zvuk motorových pil se nese z míst, kde měl být ještě alespoň dvacet let velebny klid vzrostleho lesa. Ničivý dech patecni vichřice udělal lesakum Lesního závodu Hluboka nad Vltavou poradnou caru přes rozpočet.....<br /> <br /> ..... „Nesmíme ztratit ani hodinu,“ vysvětluje nas průvodce, vedoucí lesní správy Zavadilka Vladimír Charvat. „Každý polom je totiž přímo rajem a mnozirnou pro kůrovce.“......<br /> <br /> .... Husqvarna tezare Antonína Beranka zpiva koncert o chlapské práci a pomaha zachránit ze zmeti stromu kmeny, které potřebovaly ještě dvacet let klidu...</div>

Admin