http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=V%C4%9Bdci_br%C3%A1n%C3%AD_%C5%A0umavu%3A_%C5%BD%C3%A1dn%C3%A9_k%C3%A1cen%C3%AD_nebo_nov%C3%A9_lanovky 2026-05-16T02:20:32Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=V%C4%9Bdci_br%C3%A1n%C3%AD_%C5%A0umavu:_%C5%BD%C3%A1dn%C3%A9_k%C3%A1cen%C3%AD_nebo_nov%C3%A9_lanovky&diff=100389&oldid=prev 2015-09-13T10:39:27Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Vědci brání Šumavu: Žádné kácení nebo nové lanovky |Author=Pavel Baroch |Date=2010-06-06 |Source=aktualne.cz |Genre=int…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Vědci brání Šumavu: Žádné kácení nebo nové lanovky<br /> |Author=Pavel Baroch<br /> |Date=2010-06-06<br /> |Source=aktualne.cz<br /> |Genre=internet<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Praha/Vimperk – Ekologická sekce Akademie věd se vyslovila pro to, aby se první, nejcennější zóny Národního parku ponechaly svému přirozenému vývoji.<br /> <br /> „Národní park Šumava je mimořádná přírodní elita národního i nadnárodního významu. Ponechání určité části parku přirozenému vývoji je zcela zásadní podmínkou pro jeho další uchování,“ uvedli ve svém stanovisku vědci. <br /> <br /> Akademická Komise pro životní prostředí zároveň vyzvala, aby Šumava přestala být cílem politického populismu a „především kořistí nejrůznějších majetkových machinací“. Jako příklad uvedli vědci dřevo ze šumavských smrků, lukrativní pozemky, nebo plány na výstavbu lyžařských areálů.<br /> <br /> Vědci zároveň vyslali vzkaz politikům, aby ani po volbách neměli kurs a nechali nejcennější oblasti národního parku v bezzásahovém režimu. Uvedli, že člověk nemůže přírodu nahradit, přirozené ekosystémy může vytvořit jen příroda.<br /> <br /> „Takováto činnost představuje pouze plýtvání penězi,“ stojí ve stanovisku, pod nímž je podepsán uznávaný vědec Radim Šrám, předseda akademické Komise pro životní prostředí.<br /> <br /> Příroda si pomáhá i bez motorové pily<br /> <br /> Podle ekologické sekce Akademie věd se ukazuje, že v na místech, kde se kvůli kůrovci smrky nekácely, si příroda poradila sama. <br /> <br /> „Les se na těchto místech odumřelých smrčin v posledních několika letech spontánně obnovuje,“ konstatovala Akademie věd.<br /> <br /> Vědci připouštějí, aby se kácely kůrovcové smrky pouze v méně významných oblastech Šumavy, které v tuto chvíli tvoří přibližně 80 procent rozlohy národního parku.<br /> <br /> Akademická Komise pro životní prostředí zároveň uvedla, že v bezzásahových zónách je podle výzkumů větší pestrost rostlinných a živočišných druhů než na místech, které se kvůli kůrovci zcela odlesní.</div>

Admin