http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_rada_schv%C3%A1lila_sou%C4%8Dasnou_t%C4%9B%C5%BEbu 2026-05-15T14:10:04Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=V%C4%9Bdeck%C3%A1_rada_schv%C3%A1lila_sou%C4%8Dasnou_t%C4%9B%C5%BEbu&diff=98549&oldid=prev 2015-09-13T10:30:37Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Vědecká rada schválila současnou těžbu |Author=jtb, bá |Date=1996-10-11 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent=…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Vědecká rada schválila současnou těžbu<br /> |Author=jtb, bá<br /> |Date=1996-10-11<br /> |Source=Klatovský deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> , <br /> <br /> <br /> <br /> Na Šumavě nejde použít německý postup při likvidaci přemnoženého kůrovce<br /> <br /> O nebezpečí kůrovce a možnostech likvidace pro Šumavu tolik nebezpečného brouka, který podle některých zdrojů dokázal zničit již několik tisíc hektarů lesa v oblasti Modravy a Stožce, jednala včera ve Vimperku za velkého zájmu novinářů vědecká a regionální rada Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.<br /> <br /> Zájem novinářů potvrdil, že společně s těžbou zlata je velikostí malý brouček, lýkožrout smrkový a lesklý, tím, o čem veřejnost hovoří na Šumavě nejčastěji. Po chodbách Správy se proto celý den tvořily dvojice a hloučky novinářů, kteří doslova odchytávali jednotlivé účastníky jednání, aby získali co nejvíce hlasů a názorů. Vědecká rada Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava dala včera požehnání postupu, který vedení Správy zvolilo při řešení kůrovcové kalamity v šumavských lesích. Její členové, až na výjimky v názorech na rozsah současné těžby, považují váhání bývalého vedení Správy za jednu z hlavních příčin dnešního stavu a zásah člověka za nutný. Vědecká rada se vlastně usnesla na tom, že těžba začala mnoho minut po dvanácté.<br /> <br /> Ředitel Správy Ing. Ivan Žlábek na začátku tiskové konference, která proběhla na šumavské poměry za skutečně mimořádného zájmu sdělovacích prostředků, řekl, že rozdílů mezi lesními kulturami na německé a naší straně je mnoho, a tak argumentoval proti těm odpůrcům lidského zasahování do věcí přírody, kteří poukazují právě na to, že Němci situaci s přemnoženým kůrovcem řeší, respektive neřeší ve shodě s písňovým textem: „Nech brouka žít…“<br /> <br /> Ing. Žlábek řekl, že hlavní rozdíl je v poloze, neboť na německé straně jde vlastně o jižní svah Podunajské nížiny, lesy jsou položeny níž a jsou v nich zastoupeny listnaté stromy, které na naší straně, vzhledem k nadmořské výšce nad tisíc metrů, samozřejmě chybí. V podstatě také dost dobře nikdo neví, odkud se vzal málo odolný genofond smrkových porostů, které jsou pro lýkožrouta smrkového i lesklého snadnou kořistí.</div>

Admin