http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=V_boji_o_k%C5%AFrovce_spolu_soupe%C5%99%C3%AD_dv%C4%9B_teorie 2026-05-15T02:57:24Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=V_boji_o_k%C5%AFrovce_spolu_soupe%C5%99%C3%AD_dv%C4%9B_teorie&diff=102825&oldid=prev 2015-09-13T10:50:59Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=V boji o kůrovce spolu soupeří dvě teorie |Author=Marek Kerles |Date=1999-08-17 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk |Responden…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=V boji o kůrovce spolu soupeří dvě teorie<br /> |Author=Marek Kerles<br /> |Date=1999-08-17<br /> |Source=Lidové noviny<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> ČESKÉ BUDĚJOVICE - Ve sporu o likvidaci kůrovcové kalamity na Šumavě se v zásadě střetávají dvě teorie, z nichž každá má zastánce mezi erudovanými odborníky. Správa národního parku a ministerstvo životního prostředí razí cestu kácení napadených smrků i v prvních, nejvíce chráněných zónách, které mají jinak statut pralesů bez možnosti jakéhokoliv lidského zásahu. Tím, že se nemocné smrky pokácejí, zbaví kůry a nechají ležet na místě, se podle SPNŠ zpomalí rozšíření kůrovce, a tedy usychání smrkového porostu. V případě, že napadené smrky zůstanou stát, kůrovec z nich vyletí a napadne až pět dalších, dosud zdravých stromů. &quot;Zatímco bez kácení les uschne velmi rychle, poražením napadených stromů může tenhle proces trvat deset nebo také desítky let,&quot; říká mluvčí SNPŠ Zdeněk Kantořík. Příroda tak získá čas na postupné omlazení lesa. Zastánci ozdravné těžby argumentují také tím, že na Šumavě je z velké části nepůvodní porost, vysázený po větrných polomech a následné kůrovcové kalamitě v minulém století. Ani dnes, kdy má 13 procent šumavského národního park statut takzvaných prvních bezzásahových zón, tedy pralesů, se údajně nedá mluvit o pralesích v pravém slova smyslu. Samočisticí schopnost přírody zpochybňují podle SNPŠ v posledních padesáti letech také další, globální vlivy, jako je skleníkový efekt, které stromy oslabují a dávají šanci kůrovcům. Odpůrci ozdravného kácení v prvních zónách se se SNPŠ shodují pouze v jednom. Kůrovec by nikdy nedosáhl na Šumavě takového rozšíření, nebýt vlivů znečištěného ovzduší a skleníkového efektu. Kácení stromů v pralesích však někteří odborníci považují za nepřípustné. &quot;Uschlý, mrtvý les totiž dává lesu mnohem větší šanci na omlazení než vykácené holiny,&quot; říká Karel Spitzer z Entomologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích. Uschlé, ale stojící stromy mají mimo jiné půdotvorný efekt, brání větru a dalším vlivům a v konečném důsledku tak les omládne mnohem lépe, než na vykácených holinách. Ty naopak mohou způsobit větrné polomy a tedy i další živnou půdu pro kůrovce. Lesníci navíc při kácení zlikvidují i přirozené nepřátele kůrovce. &quot;Není to jen problém ekologický, ale také právní a etický,&quot; tvrdí Spitzer. Tím, že vláda jednou zřídila šumavský národní park, se podle něj zavázala, že nejcennější jádra parku nechá bez lidského zásahu jako unikátní možnost sledování přírodních procesů.</div>

Admin