http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Varov%C3%A1n%C3%AD_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99%C5%AFm%3A_ne%C4%8Dt%C4%9Bte_Vladim%C3%ADra_Justa 2026-05-14T19:24:27Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Varov%C3%A1n%C3%AD_%C4%8Dten%C3%A1%C5%99%C5%AFm:_ne%C4%8Dt%C4%9Bte_Vladim%C3%ADra_Justa&diff=103616&oldid=prev 2017-04-10T08:28:19Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Varování čtenářům: nečtěte Vladimíra Justa |Author=Zdeněk Kantořík, |Date=1998/09/24 |Source=Lidové noviny |Genre=ti…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Varování čtenářům: nečtěte Vladimíra Justa<br /> |Author=Zdeněk Kantořík,<br /> |Date=1998/09/24<br /> |Source=Lidové noviny<br /> |Genre=tisk<br /> }}<br /> S úpěnlivou sveřepostí se čas od času dr. Vladimír Just na stránkách LN snaží děsit veřejnost svými &quot;zasvěcenými&quot; články o situaci v Národním parku Šumava. Jako bájný hrdina se tu a tam snáší z pražských intelektuálních výšin a &quot;zaručenými&quot; zprávami, plnými polopravd a bohužel i ukrutných a záměrných lží, &quot;bojuje&quot; proti &quot;vzornému lesnímu závodu, který si dosud říká národní park&quot;. Ostatní novináře (včetně zpravodajů, kteří dění v parku pozorně sledují) považuje za &quot;neinformované a neschopné kontrovat vedení parku jedinou protiotázkou&quot;. Přitom právě jeho argumenty jsou s vývojem kůrovcové kalamity na obou stranách hranice čím dál zpozdilejší a lživější.<br /> <br /> Les si sám nepomůže<br /> <br /> Experiment s více než 3000 hektary suchého lesa na německé a dalšími 1300 suchými hektary na české straně k poznání schopností kůrovce vrchovatě stačí. Na smutně velké ploše téměř 9000 fotbalových hřišť je totiž na první pohled zřejmé, že si příroda sama s tak silným náporem škůdce poradit nemůže. Zelená střecha Evropy navíc musí plnit spoustu dalších důležitých funkcí v celém středoevropském životním prostoru. Další rozšiřování suchých, mrtvých porostů by skutečně mohlo mít na vývoj celé krajiny, vodní režim i ovzduší takřka apokalyptický vliv. Zatím nejspolehlivějším a ve světě ověřeným způsobem je bohužel asanace napadených stromů. To se na Šumavě děje a v zásahových územích II. zóna na 83 % parku (v I. bezzásahových zónách se nikdy netěžilo a netěží, už si to doktore konečně pamatujte) se po tříletém úsilí podařilo brouka výrazně utlumit.<br /> <br /> Justovy nesmysly a bludy<br /> <br /> Just v LN píše kromě jiných nesmyslů např. o &quot;železné oponě mezi národními parky&quot;. Neví asi o konzultacích vedení obou parků, neví asi o pravidelném setkávání ochranářů z obou stran, kteří např. nedávno prošli celou společnou hranici. Co hůř, nevědomý Just klidně napíše, že na bavorské straně, &quot;kde se bez použití těžké techniky šetrně zasahuje, se vytěžené dřevo nechává na místě, nekšeftuje se s ním jako u nás...&quot; Letošní snadno doložitelná srovnání v číslech jsou zatím tato: v NP Bavorský les, kde probíhá za podpory tamější veřejnosti zásah s příslovečnou německou důkladností, odvezli a samozřejmě prodali 55 000 kubíků kůrovcem napadeného dřeva. Z toho plných 53 000 kubíků bylo z porostu odvezeno těžkými kolovými vyvážecími soupravami. Na téměř trojnásobné rozloze NP Šumava bylo letos asanováno k polovině září 45 000 kubíků, čtvrtinu z tohoto množství odtahali koně, další čtvrtinu odnesl z lesa vrtulník. (Doktore, styďte se za svoje chiméry a bludy.) Autor zpupně přehlíží také 400 km erozních rýh, které jen za poslední dva roky Správa v parku upravila a zacelila (v drtivé většině to byly rýhy po předchůdcích). Vysloveně sprosté je jeho tvrzení o &quot;minimálních úspěších s umělým a potěmkinovským osázením holin pro TV kamery&quot;. Jen letos bylo v NP Šumava vysazeno do postižených oblastí, zejména na Modravsko (včetně poloh, o kterých píše doktor) přes dvě stě tisíc listnatých stromů a další tisíce smrků a jedlí. Že vás ty ženské z pěstební činnosti milují, na to vezměte, doktore, jed. Vzorný lesní závod, doktore, by takové zalesňování nikdy nedělal, protože v hospodářském lese taková metoda nemá místo. Pokud jde o ty miliony malých semenáčků v přirozeném zmlazení porostů na bavorské straně, budete-li pozorný, můžete jich u nás na Šumavě napočítat přinejmenším stejně.<br /> <br /> Peněz je málo<br /> <br /> Že to všechno něco stojí a tržby za kůrovcové dřevo na to nestačí, je nabíledni. Rozhodování, zda činnost parku dotovat státem (jako všechny parky v Evropě) nebo snad vrazit ty peníze na ekologické vzdělání Justa, bude patrně pro poslance vskutku oříšek. Ještě jednomu se ale nemohu vyhnout. Osobní zášť Justa k řediteli parku. Bez uzardění, vždy s nástupem nového ministra (a teď is přípravou státního rozpočtu) se jeho načasované a nemístně zlé výpady množí a síla jeho lží nabírá na intenzitě. Např. názor ředitele parku, který je absolutním odpůrcem nevynucené těžby, je už dlouho obecně známý vědecké i široké veřejnosti. Jenom Just se nestydí nazvat jej za to &quot;orwellovským ochráncem&quot;. Korunu své novinářské argumentaci nasadil doktor v pasáži o pozemcích. Snahu ředitele NP Šumava zachovat půdu na území národního parku ve vlastnictví státu a nerozdělit ji v náhradních restitucích označil za &quot;záměr kšeftovat s pozemky&quot;. Zatímco v kulturním světě je zřejmá tendence vykoupit soukromé pozemky v cenných přírodních lokalitách státem, tady by podle něj bylo asi lépe rozparcelovat Šumavu pro stovky různých subjektů a pak ji po letech zmoudření znovu vykupovat. A pronájmy státní půdy zemědělcům? Nejsou snad státem dané lhůty - např. 99 let a státem dané nájmy za hektar dle bonity na území národních parků logičtější? Vědí o tom Francouzi, Němci, Švýcaři, Rakušané a další. Proč by to neměl být i šumavský model? Nazvat takové řešení &quot;kšeftováním&quot;, to byla, doktore, rána kladivem přesně na druhou stranu hřebíku. Pokud jste ovšem neznal pravou podstatu problému a nesnažil se o nějaký ten malý zhacený podvůdek se šumavskou půdou v sousedství své chalupy. Bůh s vámi.<br /> <br /> <br /> O autorovi: Tiskový mluvčí Správy NP a CHKO Šumava</div>

Michal Horejsi