http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Vrac%C3%AD_se_zv%C4%9B%C5%99%2C_je%C5%BE_t%C3%A9m%C4%9B%C5%99_vym%C5%99ela 2026-05-18T08:44:55Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Vrac%C3%AD_se_zv%C4%9B%C5%99,_je%C5%BE_t%C3%A9m%C4%9B%C5%99_vym%C5%99ela&diff=98179&oldid=prev 2015-09-13T10:28:37Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Vrací se zvěř, jež téměř vymřela |Author=Eva Tichá |Date=2004-07-29 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent=…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Vrací se zvěř, jež téměř vymřela<br /> |Author=Eva Tichá<br /> |Date=2004-07-29<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> V krajině Šumavy a Českého lesa je dnes možné spatřit rysa, bobra i velkého losa<br /> <br /> Téma<br /> <br /> Do přírody se vracejí zvířata, u kterých hrozilo, že se o nich budou děti učit už jen ve škole a možná je uvidí někde v zoologických zahradách. Je to díky lepšímu životnímu prostředí, úspěšné jsou ale také projekty umělého vysazování zvířat.<br /> <br /> Šumava – K Šumavě už po několik let patří krásná kočkovitá šelma, rys ostrovid. „Původní populaci zvířat člověk svým pronásledováním téměř zlikvidoval. Žili zde jen jednotlivci. Zvířata jsou teď v přírodě díky umělému vysazování ze sedmdesátých a hlavně osmdesátých let,“ vysvětluje zoolog šumavského národního parku Luděk Bufka.<br /> <br /> Rysa vysadili nejdříve na bavorské straně<br /> <br /> Nejdříve s umělým vysazováním přišli odborníci z Bavorska, pak se projekt rozběhl v Čechách. „Nejen na Šumavě, ale i v Českém lese nyní žije okolo dvaceti až třiceti jedinců. Spolu s Rakouskem a Německem jich je v přírodě asi sedmdesát,“ říká zoolog Luděk Bufka, který část zvířat sleduje díky tomu, že rysové mají v obojcích vysílačky.<br /> <br /> Díky umělému vysazování přibývá také bobrů. Žijí na Klatovsku a hlavně na Domažlicku a Tachovsku v oblasti Českého lesa. „Dostali se sem z Bavorska, kde je uměle vysadili,“ vysvětluje Jiří Beran z odboru životního prostředí radnice v Domažlicích.<br /> <br /> Tetřev na Čerchově vymřel kvůli změně klimatu<br /> <br /> V Českém lese na Čerchově na Domažlicku se zase díky umělému vysazování úspěšně zabydlel tetřev. „Tetřev tady žil před padesáti lety. Pak kvůli změně klimatu vymřel. Před čtyřmi roky jsme začali s umělým vysazováním a dnes jich je v přírodě okolo osmdesáti,“ říká Jan Benda z domažlických městských lesů.<br /> <br /> Díky přirozené migraci zvířat žije na Šumavě také asi desítka až třícítka losů. „Z ptáků je to čáp černý. V sedmdesátých letech byl velikou vzácností, nyní tu sídlí na různých místech. Díky umělému vysazení je na Šumavě také puštík bělavý, který kvůli přímému pronásledování člověkem v minulosti úplně vymizel,“ říká zoolog Bufka.<br /> <br /> Některá zvířata mizí, zoologové ale neví proč<br /> <br /> Populace některých zvířat však z přírody také mizí. „Na Šumavě je velmi ohrožený tetřívek a tetřev. Proto, aby mohli přežít, je velmi důležitá ochrana míst, kde se vyskytují,“ říká Luděk Bufka. Proto například správci národního parku nechtějí kvůli tetřevovi otevřít přechod na hranici Modrý sloup u Modravy, v zimě zase kvůli nim nesmí běžkaři do některých míst parku.<br /> <br /> Odborníci nemají přesné vysvětlení, proč některá zvířata vymírají. „Rozhodující příčina není. V minulosti šlo o chemii, odvodnění mokřadů, možná i o systém hospodaření v lesích. Není jasné, co bylo dominantní. V posledních letech zase vzrostla doprava, silnice fungují jako bariéry, hynou na nich zvířata. Díky cestovnímu ruchu zase nemají zvířata klid v přírodě,“ vyjmenovává několik příčin vymírání některých druhů zvířat Luděk Bufka.</div>

Admin