http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Vyj%C3%A1d%C5%99en%C3%AD_k_z%C3%A1v%C4%9Br%C5%AFm_v%C4%9Bdeck%C3%A9_sekce_NP_%C5%A0umava 2026-05-15T02:47:31Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Vyj%C3%A1d%C5%99en%C3%AD_k_z%C3%A1v%C4%9Br%C5%AFm_v%C4%9Bdeck%C3%A9_sekce_NP_%C5%A0umava&diff=102867&oldid=prev 2015-09-13T10:51:10Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Vyjádření k závěrům vědecké sekce NP Šumava |Author=Mojmír Vlašín |Date=1999 |Source=Veronica |Genre=tisk |Respondent…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Vyjádření k závěrům vědecké sekce NP Šumava<br /> |Author=Mojmír Vlašín<br /> |Date=1999<br /> |Source=Veronica<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Veronica 1999, 2<br /> <br /> Uvnitř národních parků existovaly v okamžiku jejich zřízení četné rezervace a další chráněná území. Tato forma ochrany území je však v parcích nahrazena tzv. zonací: První zóna je vytvořena jako čistě přírodní, druhá zóna - oblast, kde se cílenými zásahy (nikoliv &quot;hospodařením&quot;) urychlují přírodní procesy směřující k přírodním ekosystémům a zóna třetí, která slouží pro potřeby turistiky, rekreace a poznávání.Již při letmém srovnání je vidět, že u našich národních parků je zjevná nevyrovnanost v pojetí prvních zón: Pro srovnání. Šumava má 135 samostatných částí první zóny, Krkonoše 13 a Podyjí 1. Zejména ostrůvkovitost této zóny v NP Šumava je bezprecedentní. Také pokud jde o rozlohu první zóny: 13 %a, 12 % resp. 34 % je zřejmé, že je zde zjevný rozpor. První zóna Krkonoš a Šumavy připomíná spíše první zóny CHKO než NP. Naše CHKO mají první zónu tvořící 3,2 až 27 %, v průměru 12,5 %. Národní parky ve střední Evropě pak mají první zónu od 40 do 85 %, v průměru 52,4 %. Je mimo diskusi, že každý NP je originálem a je třeba k jeho managementu i zonaci přistupovat individuálně, ale pouze zonace NP Podyjí připomíná skutečně zonaci národního parku. Pro srovnání uvádím situaci v několika náhodně vybraných NP v okolních státech střední Evropy (viz tab.).Proč se o tom zmiňuji - vědecká rada jedná o prvních zónách a jejich managementu, ale nevyřešila důležitou předběžnou otázku - a to je, že první zóny jsou naprosto chybně vytyčeny. V informačním materiálu Národní park,, chráněná krajinná oblast Šumava, kterou vydala správa tohoto území v roce 1994 se praví: &quot;...první zóna: Zahrnuje nejcennější a nejstabilnější území, které je ponecháno přirozenému vývoji bez ovlivňování člověkem.&quot; První zóna však byla fakticky vyčleněna pouze na základě lesní typologie a stavu lesa. Přitom z článku M. čihaře (1997) Ochrana přírody a management v povodí Vydry a Křemelné (NP Šumava) vyplývá celkem jednoznačně, že z hlediska vod-ních a mokřadních ekosystémů měla být zonace udělá zcela jinak&quot;Pokud jde o moje osobní stanovisko k pěti bodům (doporučením) Vědecké sekce Rady NPŠ ze dne 11. 12. 1998 - tak toto se různí podle jednotlivých bodů:Bod 1. Souhlasím s tím, že je systémově správné, aby se v prvních zónách systémově zachoval bezzásahový režim. Musí však být nově vytyčena zonace.Bod 2. Nesouhlasím s výjimečným kácením a nedoporučuji sanaci napadených stromů, protože tato místa jsou tak daleko od hospodářských lesů, že je nemohou kůrovcem ohrožovat. Širší zájem ochrany přírody představuje &quot;ponechání přirozenému vývoji bez ovlivňová-ní člověkem&quot;.Bod 3. Stejně jako u předchozího bodu zásadně nesouhlasím se zásahy, odporují všemu, co je známo o prvních zónách.Bod 4. Nesouhlasím. Bezzásahový režim musí být zachován absolutně všude v prvních zónach a v 80 % druhé zóny, protože jak vyplývá z předchozího -druhá zóna je de facto první zóna.Bod 5. Souhlasím s jednou výjimkou: pokud na druhé straně hranice je první zóna Bavorského NP není třeba dělat pufrační zónu.Na závěr bych chtěl uvést - dívat se na národní park pouze jako na les je chyba. Lýkožrout je stejně hodnotným organizmem z hlediska biodiverzity jako smrk. Park nebyl zřízen pro ochranu a moudré využívání lesních porostů, ale pro ochranu přírodních procesů. Stejně by bylo nevhodné likvidovat čápa bílého, protože žere chráněnou, kriticky ohroženou ropuchu krátkonohou.</div>

Admin