http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Workshop_Horsk%C3%A9_smr%C4%8Diny 2026-05-15T03:52:12Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Workshop_Horsk%C3%A9_smr%C4%8Diny&diff=99418&oldid=prev 2015-09-13T10:34:20Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Workshop Horské smrčiny |Author=David Albrecht |Date=2008-12-17 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent= }} Další z…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Workshop Horské smrčiny<br /> |Author=David Albrecht<br /> |Date=2008-12-17<br /> |Source=Klatovský deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Další z konaných workshopů Správy NP a CHKO Šumava přinesl množství informací o jedinečném ekosystému, jehož výměra na Šumavě i sousedním Bavorském lese představuje největší souvislou plochu lesa tohoto typu ve střední Evropě.<br /> <br /> Na úvod zdůraznil František Krejčí, ředitel Správy NP a CHKO Šumava, hlavní myšlenku, která se prolínala celým workshopem: „Je normální ponechat přírodu přírodě. Není to žádný experiment. V horských smrčinách jsou pro samovolný vývoj splněny předpoklady nyní.“ Konaný workshop za účasti zástupců MŽP, SFŽP, vědeckých institucí, obcí a obou správ národních parků měl odpovědět na základní 3 otázky, které se s problematikou horských smrčin nabízejí:<br /> <br /> 1) Můžeme ponechat šumavské horské smrčiny po často opakujících se disturbancích (narušení) samovolnému vývoji, je zde dostatečný potenciál přirozené obnovy?<br /> <br /> 2) Je potřeba chránit biodiverzitu horských smrčin amá z tohoto důvodu význam ponechávat stojící a ležící mrtvé stromy?<br /> <br /> 3) Co je předmětem a cílem ochrany v šumavských horských smrčinách?<br /> <br /> Všichni přednášející odpověděli shodně ano na otázku č. 1 a 2 a odpovědi na otázku č. 3 byly formulovány ve smyslu ochrany celého ekosystému a procesů v něm samovolně probíhajících.<br /> <br /> Šumavské horské smrčiny představují cca 20 %plochy českých horských smrkových porostů. Výměra smrčin Národního parku Šumava je 16 820 ha. Spolu s porostem horských smrčin v Národním parku Bavorský les, ve kterém je 5 843 ha, vytváří svými téměř 23 tisíci hektary největší výměru tohoto typu lesa ve střední Evropě.<br /> <br /> Les nejsou jenom stromy. Les zahrnuje rostliny, houby, živočichy a jejich prostředí a tvoří tak jeden funkční celek – lesní ekosystém. Každá složka tohoto ekosystému, každý živý organismus, má v lese svoje poslání. „Chránit les v národním parku znamená chránit celý lesní ekosystém – vývoj a procesy, které v něm probíhají, i jeho biodiverzitu.“ uvedl ve své přenášce Aleš Kučera ze Správy NP a CHKO Šumava.<br /> <br /> Hana Šantrůčková z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích přednesla ve svém příspěvku fakta o horských smrčinách v okolí Plešného jezera, o vztahu půdy a smrku. „V minulosti smrk, protože nebyl ovlivněn toxicitou hliníku, pouštěl kořeny hlouběji do půdy a nebyl tolik ovlivněn suchem. V cca 50. letech došlo ke změnám v chemismu půd – spady síry a dusíku – které způsobily zvýšení kyselosti, vyplavování bazických iontů Ca a Mg a zvyšovala se i toxicita hliníku. Zvýšená koncentrace hliníku dnes způsobuje mělké zakořeňování rostlin a tím i náchylnost k suchu, snižuje také výskyt mykorhizních hub. Řešení situace nespočívá ve vykácení lesa a odvozu dřeva, kdy porušíme základní vrstvu organických horizontů. Tyto horizonty, chrání půdu před vysycháním, a vazbou hliníku na organické látky se snižuje jeho toxicita.“ „Lidé jsou v porovnání k přírodě bezmocní.“<br /> <br /> Tímto prohlášením začal svoji přednášku Hans Jehl z Národního parku Bavorský les na téma Větrné polomy a kůrovec. Je to katastrofa? Asi 70 % semenáčků smrku klíčí na tlejícím dřevě jež se viditelně často projevuje následně jejich řadovým růstem. Výsledky z inventur potvrzují neobyčejnou schopnost zmlazení smrku a rozdělení a rychlost obnovy se mění dle podmínek. Některé plochy začínají zarůstat později, což přispívá k různorodosti porostů. Vývraty jsou smrtí pro starý les, ale novým prostředím pro růst nové generace a pro další druhy, které zde najdou vhodné prostředí pro život. „Kůrovec je klíčovým druhem pro druhovou rozmanitost biotopu“, uvedl na závěr své přednášky Hans Jehl.<br /> <br /> „Přírodní disturbance (narušení) v podobě působení větru a kůrovce jsou hlavním faktorem určujícím dynamiku lesa a přirozenou obnovu. Jejich eliminace vede k narušení přirozeného vývoje lesa“, navázala svoji přednášku na svého předřečníka Magda Jonášová z Ústavu systémové biologie AVČR, České Budějovice. Po kůrovci zůstává mnoho materiálu pro další obnovu lesa a tlející dřevo je nejdůležitějším substrátem pro zmlazení smrku. Na rozdíl od asanačních zásahů, kdy je hlavní substrát pro obnovu odvezen.<br /> <br /> Závěrečná přednáška patřila tetřevu hlušci. „Populace tetřeva na Šumavě (cca 250 ks) představuje 90%celkové populace v ČR. Ochrana biotopů vhodných pro tetřeva je založena na nerušeném vývoji stanovišť.“ uvedli Tomáš Lorenc a Luděk Bufka ze Správy NP a CHKO Šumava.</div>

Admin