http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Z%C3%A1kon_versus_Rychetsk%C3%A9ho_dopis 2026-05-15T01:17:27Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Z%C3%A1kon_versus_Rychetsk%C3%A9ho_dopis&diff=96230&oldid=prev 2015-09-13T10:20:42Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Zákon versus Rychetského dopis |Author=Čestmír Klos |Date=2000-10-09 |Source=Týden |Genre=tisk |Respondent= }} Legislativní…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Zákon versus Rychetského dopis<br /> |Author=Čestmír Klos<br /> |Date=2000-10-09<br /> |Source=Týden<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Legislativní šmejd způsobil tahanice o šumavské lesy<br /> <br /> Marně se šumavské obce deset let snažily o vydání zděděných lesů. Sotva jim je parlament přiklepl, našel Pavel Rychetský v zákoně zásadní chybu. Stačil jediný dopis a převod lesů za půldruhé miliardy korun byl v polovině zastaven.<br /> <br /> V nové verzi zákona zapomněli poslanci určit, komu a odkdy má být sporný lesní majetek na území národních parků předán. Pouze škrtli zákaz převodů, který v roce 1991 do vládního návrhu zákona prosadili jejich předchůdci z České národní rady. Jejich snahou bylo lesní pozemky v národních parcích napevno ukotvit v majetku státu. „K nabytí vlastnického práva odstranit pouze„blokační ustanovení“nestačí,“vzkázal místopředseda vlády Rychetský ministru životního prostředí Miloši Kužvartovi. Na Šumavě, kde bylo předávání pozemků obcím v plném proudu, způsobil dopis místopředsedy vlády vzbouření: „Cožpak Rychetský je nad zákon?“ptal se starosta Kašperských Hor Vladimír Marek. Upokojilo ho jen to, že místopředseda vlády přijal výzvu Stálé konference šumavských obcí (zúčastňuje se jí 18 starostů) a ve čtvrtek přijede do Kvildy svůj právní postoj objasnit. Minulý týden totiž jednání regionální rady ředitele národního parku skončilo bez hmatatelného výsledku.<br /> <br /> Je cesta zpátky?<br /> <br /> „Už vydané pozemky by měl katastrální úřad převést nazpět,“soudí ředitel odboru vládní legislativy Václav Pelikán. V praxi to je však nemožné: „Splnil jsem předvolební slib –získat historický majetek obce. Hospodařit v něm budeme neméně tak dobře jako Správa národního parku Šumava, žádný zpětný přepis teď nepadá v úvahu,“ujišťuje Marek. Kašperské Hory přitom nejsou ledajakým vlastníkem lesů –k původním 1200 hektarům v chráněné krajinné oblasti a ve volné krajině nyní přibylo 4800 hektarů v národním parku. „Máme na ně nezadatelné právo, většina z nich je jako majetek obce z dávné historie vedena v Zemských deskách,“doplňuje lesník Martin Vacke.<br /> <br /> Šílená lobby<br /> <br /> Svůj díl lesních pozemků –835 ha –už získaly také Volary. „Dlouho jsme váhali, připadalo nám docela rozumné, že o lesy v národním parku pečuje jeho správa, a mysleli jsme na náhradní lesy mimo chráněná území, kde by se dalo normálně hospodařit,“uvádí starosta Jaroslav Petrášek. „Možná bychom přijali i kompenzaci jiného druhu. Jenže nikdo nám nic nenabízel, a tak jsme se rozhodli neotálet a starat se.“Vyplatilo se –ostatní obce se svými mnohem menšími „územními nároky“tolik nespěchaly a mají prázdné ruce. Přidělení náhradních pozemků, odkoupení, pronájem, k tomu všemu přemlouval poslance ředitel Správy národního parku Šumava Ivan Žlábek, aby zachoval územní celistvost parku. „Nebylo to nic platné. Lobby bývalých komunálních politiků slyšela jen na jediné: pozemky vrátit,“vzpomíná Žlábek.<br /> <br /> Nepromarněný čas<br /> <br /> Proč nejrůznější kompenzace nedostaly obce už v roce 1991, když byl uzákoněn zákaz vracení lesní půdy v národních parcích? „Taková ochrana byla tehdy nezbytná, protože takřka neexistovaly zákonné páky, které by majitele přiměly, aby se k chráněnému území choval ohleduplně. Do zákona se však omezení podařilo vložit až při projednávání z iniciativy poslanců, a ti žádné kompenzace navrhovat nemohli,“vysvětluje Ivan Dejmal, který tehdy byl ministrem životního prostředí. Podle Dejmala je však pořád dost důvodů, proč by bylo lepší, aby lesy národního parku zůstaly celistvé a obce dostaly kompenzace: „Je lepší hospodařit přímo, než prostřednictvím správních řízení. Ale jestliže je navrácení majetku jedinou schůdnou cestou, jak napravit staré křivdy, pak proti němu nemohu nic namítat.“<br /> <br /> Vybereme si sami<br /> <br /> „O případné směně obecních pozemků může rozhodovat jen zastupitelstvo, a ne nějaký státní úředník,“je přesvědčen starosta z Nové Pece Jan Jelen. „A jen z vůle zastupitelstva se může pozemek odprodat státu.“Takže podle Jelena je jediný správný krok státu vydání pozemku obci. A pak teprve lze vyjednávat, jak s ním k oboustranné spokojenosti obce a správy národního parku naložit. „Je to od založení parku první věc, která se děla ve prospěch zdejších obcí. A najednou se pozastavila. S tím se obce nikdy nesmíří,“tvrdí Jelen. Jde mu o princip, protože Nová Pec skoro žádné obecní lesy nikdy neměla. „Musíme mít možnost volby,“souhlasí s ním starosta Hartmanic Jiří Jukl. „Rozhodovat se musíme m y, ne někdo za nás.“<br /> <br /> Daně proti parku<br /> <br /> „Osm let si stát s našimi pozemky dělal, co chtěl, a nejenže neplatil žádný nájem, ale ani daň,“horlí Jelen. Obyčejný hájek v katastru vynáší obci mimo chráněná území daň. Celý zalesněný obecní katastr obsazený národním parkem však nevynese obci nic! Stát obci z národního parku daň neplatí. Co je pak takovýmto obcím platná možnost dotací, když neseženou povinnou část z vlastních prostředků, protože nemají příjmy? Podnikatelé v turistickém ruchu tu také většinou nezanechají ani korunu, protože platí daně ve městech. Stát obcím v národním parku dluží mnohé kompenzace. Proto je kauza s navracením lesů tak citlivá. „Nechci už být v radě národního parku, abych nebyl spoluzodpovědný,“reaguje Jelen. „Nechal jsem se slyšet, že by se měl park zmenšit,“říká kašperskohorský Marek. „V očích lidí je špatná správa parku a dobří poslanci,“poznamenává ředitel Žlábek. „Přitom to jsou zákonodárci, kdo nemyslí na jejich daně, kdo vzbuzují plané naděje s návratem pozemků a schvalují zákon v rozporu s jiným.“<br /> <br /> Rozhodne soud<br /> <br /> Navracení majetků v národním parku naráží ještě na jeden právní zádrhel: je v rozporu se zákonem na ochranu přírody, který tu zakazuje zcizování státní půdy. Pomoc zákonodárců už nikdo neočekává. Místo nich budou o zákonu rozhodovat okresní soudy. Kdo první podá určující žalobu? Obce, které nedostaly své lesy, ministerstvo životního prostředí, které je zřizovatelem národního parku a dalo pokyn k vydávání pozemků, nebo ministerstvo financí, které rozhoduje o převodu každé kůlničky a při předávání lesů za půldruhé miliardy jen mlčky přihlíží?<br /> <br /> Rychlokvašené zákonodárství<br /> <br /> Kritizovaný zákon o přechodu státního majetku do majetku obcí není jedinou nevydařenou normou, která kvůli politikům opustila parlament. Na poslední chvíli spíchnutý živnostenský zákon málem ochromil naše služby povinností vydávat kupujícímu bločky z registrovaných pokladen. Před kolapsem nás poslanci uchránili tím, že k nahodilému zákonu připíchli paragraf, který povinnost vydávání a tříleté skladování bločků ruší. Ani pár měsíců do změny podoby nevydržel tiskový zákon. Hned po vydání se ukázal být v mnoha ohledech zmatečný i zákon o pobytu cizinců. Nepřiměřeně často je podle právníka Tomáše Sokola novelizován Občanský soudní řád. Každoročně se mění daňové zákony. Podle poslance Libora Ambrozka je to vyvoláno nejen potřebou opravovat způsoby vybírání a rozdělování daně, ale i snahou vlády a především ministerstva financí daně zvyšovat a naopak opozičních stran daně snižovat. „Tak malá věc, a jak důležitý politický dosah může mít,“komentuje Ambrozek. A dodává: „Ve sněmovně už leží čtyři politicky motivované návrhy na změnu daně z příjmu obyvatel.“. Samostatnou kapitolou je zákon o loteriích. „Je výsledkem pustého lobbismu,“tvrdí Ambrozek. „Ať se dělá co se dělá, vždycky to dopadne tak, aby se zákon především líbil Sazce. A pak se musí kvůli Evropské unii spravovat.“Slibovaná „legislativní smršť“nepřináší žádoucí přibližování EU, ale nedodělky a zmatky. Stávky vězňů, fronty na dopravních inspektorátech a nejnověji i spor o lesy v národních parcích byly důkazem, že patřičné normy byly přijaty pozdě.</div>

Admin