http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Z_ra%C5%A1elini%C5%A1%C5%A5_miz%C3%AD_meliorace 2026-05-15T01:53:08Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Z_ra%C5%A1elini%C5%A1%C5%A5_miz%C3%AD_meliorace&diff=96996&oldid=prev 2015-09-13T10:23:45Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Z rašelinišť mizí meliorace |Author=Ivana Harantová |Date=2004-07-14 |Source=Plzeňský deník |Genre=tisk |Respondent= }}…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Z rašelinišť mizí meliorace<br /> |Author=Ivana Harantová<br /> |Date=2004-07-14<br /> |Source=Plzeňský deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Šumava – Mezi nejcennější lokality Národního parku Šumava patří rašeliniště připomínající severskou přírodu. V odlehlých částech pohoří se však návštěvníci mohou setkat s rašeliništi i lesními porosty, jež byly v minulosti odvodněny sítí melioračních kanálů.<br /> <br /> Jak uvádí mluvčí Správy Národního parku Šumava Radovan Holub, odvodnění kopali lesáci a zemědělci už od konce 19. století a budování meliorací ve slatích pokračovalo za socialismu. Některé drenážní rýhy jsou podle něj až dva metry hluboké a tři metry široké. Hlavním cílem vysoušení slatí a podmáčených porostů bylo vytvoření hospodářského lesa, kultivace zemědělské půdy a průmyslová těžba rašeliny.<br /> <br /> „Odvodňování má pro rašeliniště, podmáčené lesy a jiné mokřady fatální důsledky. Způsobuje vysychání, mizí vzácné typy vlhkomilných rostlin a mokřadních živočichů a dochází i k zániku mokřadu,“ říká Holub. Botanička parku IvanaBufková dodává, že krajina bez mokřadů se nemá možnost ochlazovat, a proto se přehřívá. „Zničení rašeliniš) a mokřadů znamená změnu celého ekosystému,“ vysvětluje botanička.<br /> <br /> Záchranou podmáčených území a nápravou škod na vodním režimu Šumavy se zabývá tým odborníků ze správy parku i mimo ni. Pro současné období a několik příštích let jsou pro ně prioritní Modravské slatě, slatě u Borových Lad a Vltavský luh.<br /> <br /> „Brigádníci a sezonní pracovníci přehražují v rámci revitalizací slatí nevhodné drenáže a meliorační rýhy systémem pevných dřevěných hrází nebo pomocí hatí. Pracují v těžko přístupných oblastech a bez techniky. Celkem už přehradili osmnáct kilometrů odvodňovacích kanálů a zapustili patnáct set dřevěných hrází,“ říká Holub. Revitalizace je hrazena rozpočtu správy parku, z dotací ministerstva životního prostředí a počítá se i s využitím fondů Evropské unie.</div>

Admin