http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Zdrav%C3%BD_strom_zalije_k%C5%AFrovce_smolou 2026-05-16T18:01:55Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Zdrav%C3%BD_strom_zalije_k%C5%AFrovce_smolou&diff=99916&oldid=prev 2015-09-13T10:37:02Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Zdravý strom zalije kůrovce smolou |Author=Růžena Šandová |Date=2010-05-04 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Responde…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Zdravý strom zalije kůrovce smolou<br /> |Author=Růžena Šandová<br /> |Date=2010-05-04<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Přináším svůj pohled na Šumavu. Národní park není hospodářský les, kde pěstujeme dřevo pro výnos. Posláním NPŠ je chránit nerušený vývoj proměny přírody, zajistit vědecký výzkum a poznání neporušené přírody pro veřejnost. Jinými slovy, jde o zachování divočiny. Do toho patří i to, co se některým lidem nemusí líbit – suché stromy a kůrovec. Budeme-li vytvářet holiny a následně je zalesňovat, půjde o finančně nákladný a někdy nemožný proces. Půda bez stromů postupně degraduje, neboť ji slunce vysušuje, dochází k větrné i vodní erozi. Mizí řada lesních druhů rostlin, hmyzu, hub a ptáků. Čerstvě vysazené stromečky jsou bez patřičné ochrany, často hynou a jsou znovu a znovu vysazovány. Ponecháme-li nejcennější zóny NP bez zásahu, staré nebo nemocné stromy postupně vítr a sníh rozláme a trouchnivějící dřevo se stane výborným hnojivem pro malé stromečky. Ty mají ochranu ve stojících souších. Do lesa s padlými stromy obtížně vstupuje zvěř a stromečky neokouše. V půdě bohaté na živiny se jim dobře daří.<br /> <br /> Tzv. suchý les není mrtvý. Zůstává tam lesní mikroklima, mechy, lišejníky, mnoho druhů hmyzu i ptáků. Ptáci roznášejí semena stromů i keřů. Po větrné či sněhové kalamitě se les ponechaný sám sobě rychle obnovuje.<br /> <br /> Kůrovec patří do divočiny, ať se nám to líbí, nebo nelíbí. V přírodním lese s bohatými společenstvy hmyzu i ptáků má kůrovec své predátory. Stává se potravou pro pěnkavy, sýkory, strakapoudy, datly, datlíky, brhlíky, dravé brouky, jako je pestrokrovečník mravenčí, lumčík a mnoho jiných.<br /> <br /> Zdravý strom se kůrovci dovede ubránit tím, že ho zalije smolou. Kůrovec se nemnoží donekonečna. Při nedostatku potravy hyne.<br /> <br /> Mezi suchými smrky můžeme najít zdravé jedince, ty pak založí novou generaci přírodě blízkých a odolnějších stromečků.<br /> <br /> Situaci na Šumavě nevidí její návštěvníci nijak tragicky. Správa NPŠ připravila otázky v anketě, na kterou odpovědělo přes 4 000 návštěvníků Šumavy. Na otázku, zda se mají národní parky ponechat bez zásahu, odpovědělo 67 % kladně. Většina šumavských turistů (58 %) věří, že pod suchými stromy vyroste opět les.<br /> <br /> Na závěr si dovolím uvést úryvek z knihy K. Klostermanna Ze světa lesních samot: „Bůh dal les, dal slatiny, aby vlhko po celý rok se udržovalo… Zetlí ten, zetlí onen, jeden po druhém a padne, na jeho místo jiný postoupí a zmohutní. Dokud celou věc člověk lesu samotnému ponechává, nic se lesu nestane. Co les ztratí, zase si vynahradí. Ale pokácejte ty staré stromy zkraje, ty velké, a uvidíte! Vzepře se vítr do husté drobotiny, a povídám vám, celou ji rázem položí. To bude mela…“<br /> <br /> R. Šandová, Kaplice</div>

Admin