http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Zem%C5%99el_mu%C5%BE%2C_jemu%C5%BE_u%C4%8Daroval_les 2026-05-15T04:12:10Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Zem%C5%99el_mu%C5%BE,_jemu%C5%BE_u%C4%8Daroval_les&diff=102739&oldid=prev 2015-09-13T10:50:37Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Zemřel muž, jemuž učaroval les |Author=Markéta Čekanová |Date=2007-02-13 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Responden…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Zemřel muž, jemuž učaroval les<br /> |Author=Markéta Čekanová<br /> |Date=2007-02-13<br /> |Source=Mladá fronta Dnes<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Plzeň - V sobotu zemrel ve veku 84 let vyznamny plzeňský dendrolog a arboetrista ing. Karel Kanak, CSc.<br /> <br /> Zakladatel arboreta Sofronka byl jednou ze skutečných osobnosti města, a proto v roce 1992 obdrzel od zastupitelstva Cenu města Plzne. Byl také jedním z lidi, kteří pomohli Jiřímu Travnickovi mnoha radami a napady dotahnout zoo a botanickou zahradu v Plzni do současne podoby. Karel Kanak se narodil 3. Září 1922 v Doubravce u Plzne. Do vinku dostal cit a lasku ke všemu zivemu, odvahu k prosazovani názoru, neustupnost, neobycejnou pracovitost a vitalitu. Vystudoval Vysokou skolu lesního inzenyrství CVUT. V roce 1948 se zúčastnil přírodovědecké expedice na Island, pomahal zakladat Ustav pro pěstování lesu, semenarství a skolkarství v Opocne a v roce 1956 se vratil do Plzne. Zde zalozil vědecké pracoviste zamerene na rod Pinus, dnes velmi zname arboretum Sofronka, v nemz soustředil jednu z největších sbirek druhu a populaci borovic na euroasijskem kontinentu.<br /> <br /> Je uzasne, když se člověk celý život venuje jedné jedine věci a má pak po půl století možnost vidět výsledky své práce, říká v souvislosti se Sofronkou náměstek primatora Petr Nahlik a přiznává, že Karel Kanak byl pro něj vždy velikou osobnosti. My mladsi, kteří se plahocime za malými vsednodennostmi, nejspis jeho pocit z dila, které roste a pretrvava, nikdy nepoznáme, dodává Petr Nahlik. Karel Kanak nejen budoval svůj kousek lesa, ale také se stále durazne vyjadroval ke kácení lesu, jež padaly za obet kůrovcovým kalamitám i lidské touze po betonu a asfaltu. Byl otcem myšlenky, že v některých kůrovcem napadených lokalitách Šumavy by si měla příroda pomoci sama.</div>

Admin