http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?action=history&feed=atom&title=Zlikvidujte_ho%2C_%C5%BE%C3%A1daj%C3%AD_z_ciziny 2026-05-15T05:18:29Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.24.2 http://sumava-corpus.narra.eu/index.php?title=Zlikvidujte_ho,_%C5%BE%C3%A1daj%C3%AD_z_ciziny&diff=99033&oldid=prev 2015-09-13T10:32:41Z

<p>Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Zlikvidujte ho, žádají z ciziny |Author=Milan Kilián |Date=2008-07-23 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent= }} B…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{MediaBankArticle<br /> |Title=Zlikvidujte ho, žádají z ciziny<br /> |Author=Milan Kilián<br /> |Date=2008-07-23<br /> |Source=Klatovský deník<br /> |Genre=tisk<br /> |Respondent=<br /> }}<br /> Bavorsko i Rakousko chtějí po ministru Bursíkovi, aby se na Šumavě okamžitě začalo aktivně bojovat s kůrovcem<br /> <br /> Šumava / Po obcích na české straně Šumavy, které se bojí o své lesy kvůli kůrovci šířícímu se z Národního parku Šumava, přišli s razantním prohlášením i oficiální představitelé Rakouska a spolkové republiky Bavorsko. Těm se nelíbí, že šíření kůrovce v šumavských lesích podél hranic u nich způsobilo obrovské škody, protože česká strana tady proti kůrovci nezasahuje. „Dodržujte mezinárodní dohodu a okamžitě začněte s aktivními zásahy,“ napsali ministru Martinu Bursíkovi rakouský i bavorský kolega.<br /> <br /> V roce 2005 se totiž všechny tři země dohodly, že podél hranice s Bavorskem a Rakouskem bude v NP Šumava zavedeno 200 metrů široké ochranné pásmo, kde se bude kůrovec likvidovat. „Česká strana však tuto dohodu dlouhodobě nedodržuje. Správa NP Šumava účinné zásahy podél hranic neprovádí a kůrovec napadá stále větší množství stromů na rakouské a německé straně,“ upozornil Jiří Štich, jednatel sdružení Šumava 21, jež dlouhodobě odmítá rozšiřování bezzásahových zón na Šumavě a prosazuje vytváření přírodě blízkého lesa osvědčenými lesnickými postupy.<br /> <br /> Podle rakouského spolkového ministra zemědělství a lesnictví Josefa Prölla bylo v roce 2007 na rakouské straně postiženo tisíc hektarů lesa a objem postiženého dřeva dosáhl 12 500 m3. Do letošního května se množství kůrovcem napadeného dřeva zvýšilo o dalších 6000 m3a vznikly holiny o rozloze 35 hektarů.<br /> <br /> „Škody, které za rok 2007 a první polovinu roku 2008 vznikly zdejším vlastníkům lesů, tak dosahují výše 620 tisíc eur,“ napsal Pröll koncem června v dopise adresovaném ministru Bursíkovi.<br /> <br /> V lednu tohoto roku adresoval Bursíkovi dopis také bavorský zemský ministr zemědělství a lesů Josef Miller, který zdůraznil, že „tlumení lýkožrouta smrkového na bavorské straně se však může zdařit jen za podmínky, že důsledná ochranná opatření budou provedena také v příhraniční oblasti na české straně“.<br /> <br /> „Ministr Bursík nerespektuje platné české zákony a nedbá na varování odborníků. Stejně tak jej nezajímá ani názor české veřejnosti, která si přeje mít Šumavu zelenou, a nyní dokonce ignoruje oprávněné stížnosti nejvyšších představitelů okolních států, kteří chtějí pouze dodržování již uzavřených dohod. Nemám pro jeho jednání jiné pojmenování než nezájem a arogance moci,“ prohlásil Štich.<br /> <br /> Ministerstvo je však o správnosti svého konání přesvědčeno. Například při nedávné návštěvě Šumavy, kdy ještě nepronikly dopisy na veřejnost, prohlásil náměstek ministra životního prostředí pro ochranu přírody a krajiny František Pelc: „V nejcennějších zónách Šumavy nestojíme před rozhodnutím, zda má být Šumava zelená, nebo šedá, ale zda má mít alespoň v budoucnu zdravý a stabilní les anebo ho zásahy otevřeme větru a ve finále, bude Šumava úplně bezlesá a národní park můžeme zrušit. To by byla rána turistickému ruchu pro celý region.“<br /> <br /> Začátkem minulého týdne prohlásil mluvčí ministerstva Jakub Kašpar, že informace, kterými disponuje rakouský ministr, nejsou správné.<br /> <br /> „Dvousetmetrový pás platil do roku 2007, poté již tato dohoda nebyla prodloužena. Po Kyrillu to nemělo smysl, neboť zatímco předtím šlo o jednotlivé stromy, po něm by se musel vykácet celý dvousetmetrový pás, třeba v délce 10 km. K likvidaci kůrovce se proto bude přistupovat v dané oblasti diferencovaně,“ řekl Kašpar. Ten dodal, že i při nejčernějších předpokladech zničí kůrovec pět procent šumavských stromů, což je zanedbatelné.</div>

Admin