Louky a pastviny problémem Šumavy: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Louky a pastviny problémem Šumavy |Author=Vladimír Vácha |Date=1994 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }} Za neutěšen…“) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
|Title=Louky a pastviny problémem Šumavy | |Title=Louky a pastviny problémem Šumavy | ||
|Author=Vladimír Vácha | |Author=Vladimír Vácha | ||
| − | |Date= | + | |Date=1995/10/16 |
| − | |Source=Právo | + | |Source=Rudé Právo |
|Genre=tisk | |Genre=tisk | ||
| − | |||
}} | }} | ||
Za neutěšený považuje rada Národního parku Šumava současný stav luk a pastvin na území této chráněné krajinné oblasti. Právu to sdělil po jednání rady profesor Mirjam Čech, CSc. | Za neutěšený považuje rada Národního parku Šumava současný stav luk a pastvin na území této chráněné krajinné oblasti. Právu to sdělil po jednání rady profesor Mirjam Čech, CSc. | ||
Aktuální verze z 5. 10. 2015, 09:49
| Louky a pastviny problémem Šumavy | |
|---|---|
| Author | Vladimír Vácha |
| Date | 1995/10/16 |
| Source | Rudé Právo |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Za neutěšený považuje rada Národního parku Šumava současný stav luk a pastvin na území této chráněné krajinné oblasti. Právu to sdělil po jednání rady profesor Mirjam Čech, CSc.
„Hospodaření a využívání luk a pastvin je jedním z palčivých problémů, kterými se vedení Národního parku Šumava (NP) v poslední době zabývá. Až dosud jsme se soustřeďovali hlavně na lesní činnost a louky i pastviny zůstávaly trochu v pozadí. Potvrzuje se, že ale i jim je třeba věnovat zvýšenou péči,“ uvedl Čech. Jak vyplynulo z jeho dalších informací, vidí vedení parku i chráněné krajinné oblasti především dvě možné varianty, jak s pozemky, které většinou leží ladem a jsou zatím většinou ve správě Pozemkového půdního fondu, v budoucnosti nakládat.
Park by přivítal, kdyby se stal jejich vlastníkem, nebo byl pověřen jejich správou. V žádném případě však nepovažuje za vhodné být jejich nájemcem. „K určitému zlepšení na některých pozemcích sice došlo, neboť se začaly alespoň sekat, ale to není řešením z hlediska dlouhodobé koncepce. Domnívám se, a dosavadní zkušenosti mi to potvrzují, že se vyplácí spolupracovat na řešení otázek luk a pastvin, a nejen jich, se Zemědělskou fakultou Jihočeské univerzity,“ konstatoval Čech.
Park se nebrání zemědělské činnosti ve zmíněných lokalitách, ale je třeba respektovat fakt, že se jedná o půdu v národním parku a chráněné krajinné oblasti. V lesích se již podařilo výrazně postoupit vpřed. Dokladem je území v okolí Modravy, kde se již uplatňují opatření k likvidaci poškozených porostů kůrovcem. Jedná se přibližně o plochu 500 hektarů a park vlastními silami zabezpečuje vysazování nových porostů lesními kulturami, které sám vypěstoval. „Jde o hříchy minulosti, které se neprojevily jen na Modravě, ale jak vidět, lze je řešit,“ podotkl profesor Čech. Za pozitivní považuje i fakt, že Rada národního parku podpořila i záměr uchovat všech 28 umělých nádrží tzv. klaus, které z velké míry napájely Schwarzenberský plavební kanál. Podle odborníků jde o unikátní prvek, jehož udržení může výraznou měrou přispět k obnovení Schwarzenberského kanálu, o což správa parku i chráněné oblasti usiluje společně s rakouskou stranou
