Matematici se věnují kůrovci: Porovnání verzí

Aktuální verze z 21. 10. 2015, 15:52

Vysoké školy. Doktorandi z fakulty aplikovaných ved vytvořili pocitacovy model lesa, napadeného lýkožroutem. Plzeňska strojirna opět hleda autory vyborných diplomových práci z oboru. Absolventkou ZCU je respektovana učitelka matematiky Martina Ernestova.

Plzeň - Pocitacovy model toho, jak by mohl za několik let po radení kůrovce vypadat smrkovy les na osmdesátihektarovém území v okolí šumavské Modravy, dokoncili v lednu odborníci z katedry matematiky Fakulty aplikovaných ved Zapadočeské univerzity v Plzni.

Na projektu, který trval od září 2005, spolupracovali Karel Janecka a Jan Pacina se správou šumavského parku i firmou Georeal, která porizuje letecke snimky dané oblasti. „Hlavním cílem je zachytit casovy vývoj ploch napadených kůrovcem a vytvorit představu, jak bude vypadat porostni situace v budoucnu,“ vysvětluje Karel Janecka.

Kacet či nekacet?

Otázka se stala impulsem projektu Impulsem pro vznik projektu jsou neustale diskuse, zda les napadeny kůrovcem neboli lýkožroutem smrkovým vykacet, aby se tak předeslo dalšímu šíření brouka, nebo ponechat přirozenému vývoji. Jakykoliv zásah odmítáji hlavně ekologičtí aktivisté. „Vytvoření modelu je tak jednou z cest, jak popsat rizika, plynouci z těchto různých přístupu. Pomoci vizualizace bychom chtěli ukázat, jak se chovaji lesní ekosystémy,“ doplnuje Jan Pacina.

Mezi faktory, které ovlivnuji šíření kůrovce, patří stáří porostu, druhy dřevin, smer a šíření větru, relief terénu, srazky, teploty. Základní kriteria pomahali tvurcum projektu stanovit například i lesníci, kteří mají s oblasti na Modravě zkušenost.

Podle Lubomíra Dvoraka z odboru informatiky šumavského parku je model zatím jen podpurným nastrojem. V budoucnu by ale mohl sloužit jako podklad pro to, aby se vedení parku i další instituce dokazaly rozhodnout, jak v boji proti kůrovci postupovat.

„Na konci roku jsme projekt představili managementu. Pilotni projekt se vztahl konkrétně k bezzásahové zóně na Modravě. Naše představa je však taková, že bychom chtěli model zobecnit na celé území parku,“ vysvětluje Dvorak.

Teoreticky jsou odborníci z univerzity schopni vypocitat vývoj i šíření kůrovce i na třicet let dopředu. „Vzhledem k obrovskému množství vlivu by to ale spatne odpovídalo skutečnosti. Realna je předikce tak deseti let,“ dodává Pacina.