Ministr Kužvart obhajuje kácení stromů v šumavském parku: Porovnání verzí

Aktuální verze z 29. 11. 2016, 06:58

(zpráva je doplněna o vyjádření ministra Kužvarta)

Vimperk (okres Prachatice)/Praha – Stovka vědeckých pracovníků univerzit a ústavů Akademie věd žádá, aby skončilo kácení stromů v prvních zónách Národního parku Šumava. V otevřeném dopise, který odeslali ministru životního prostředí Miloši Kužvartovi, tak reagují na rozhodnutí správy parku vykácet letos při likvidaci kůrovce v prvních zónách asi 3000 krychlových metrů dřeva napadených stromů. Kužvart ale oponuje tím, že se sanační zásahy v šumavském parku dějí na základě doporučení vědecké rady parku z prosince 1998.

Tato rada je složena z uznávaných odborníků mnoha oborů, kteří nejsou závislí ani na ministerstvu ani na správě parku, řekl dnes ministr ČTK.

Kácení, které začalo v dubnu, podle jeho odpůrců park ohrožuje. Je v rozporu s mezinárodně uznávanými principy ochrany přírody, což správa parku zpochybňuje. V národních parcích jde o naprosto neobvyklý postup,“ řekl dnes ČTK Jiří Liška z Botanického ústavu v Průhonicích. „Cílem dopisu je vyjádřit jednoznačné stanovisko odborné veřejnosti,“ zdůraznil.

Kužvart však říká: „Někteří 'na slovo vzatí' odborníci léta předpovídají přirozené utlumení kůrovcové kalamity. Jak už to ve vědě bývá, občas některá hypotéza nevyjde. Pokud bych o jejich hypotézu opřel své rozhodování před dvěma lety o zásazích v prvních zónách šumavského parku, byly by další tisíce hektarů již nyní napadeny kůrovcem a zemřely by nastojato.“

„Názory vědecké fronty na kácení 'kůrovcových' stromů v prvních zónách jsou rozpolcené. Odborníci, kteří se celoživotně zabývají ochranou lesa, tyto zásahy doporučují. Z jejich názoru vycházelo i ministerstvo životního prostředí,“ konstatoval mluvčí šumavského parku Zdeněk Kantořík.

Správa šumavského parku bude podle něj letos kácet stromy napadené kůrovcem v 49 lokalitách prvních zón o celkové rozloze 1400 hektarů. To však neznamená vykácení celé plochy. Asanovat se budou pouze takzvané aktivní kůrovcové stromy, dřevo zůstane na místě k zetlení. Základním cílem je ochránit pralesní zbytky porostu před nepřirozeně rychlým rozpadem a obnovit přirozené regulační schopnosti ekosystému, uvedl Kantořík.

Loni podle něj bylo nutné v 53 lokalitách prvních zón parku vykácet zhruba 5000 krychlových metrů napadených stromů, což je polovina proti roku 1999.