Ad: Pošle kraj brouky do vlády: Porovnání verzí

Aktuální verze z 29. 3. 2017, 16:15

Reakce hejtmana Jana Zahradníka na názor Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha

České Budějovice/Vedoucí programu Lesy, Hnutí Duha, Jaromír Bláha se ve svém čtenářském názoru ve stejnojmenné rubrice Deníku ze 3. září 2007 vyslovuje ke zvěřejněnému stanovisku Rady Jihočeského kraje na situaci na Šumavě. Jak už je u pana Bláhy zvykem, je jeho článek plný nepravd, polopravd a útoků, na které musím reagovat. Je možné brát jeden odstavec po druhém a tvrzení pana Bláhy uvádět na pravou miru.

Hned v první větě říká, že chci „vyzvat vládu, ve které má ODS většinu, aby rozhodla, co je veřejným zájmem v Národním parku (NP) Šumava“. Především chci zdůraznit, že toto nechci učinit jenom já, ale Rada Jihočeského kraje, která se rozhodla doporučit krajskému zastupitelstvu požádat vládu České republiky o rozhodnutí, co je veřejným zájmem na Šumavě. A za druhé, v osmnáctičlenné vládě má ODS devět členů, tedy tam nemá většinu, jak pan Bláha nepravdivě uvádí.

V dalším odstavci se pan Bláha ohání výsledkem průzkumu veřejného mínění, který podle něj potvrdil, že „roste podíl návštěvníků, kteří si myslí, že příroda v NP by měla být ponechána vlastnímu vývoji“. Neuvádí však, že otázka, pokládaná aktivisty Hnutí Duha u Pramenů Vltavy zněla, zda si přejí v prvních zónách NP kácet. To si samozřejmě nepřeje nikdo. Jsem přesvědčen, že minimálně stejný počet záporných odpovědí by bylo na otázku, zda si návštěvníci Šumavy přejý tisíce hektarů suchého lesa, sežraného kůrovcem.

Pan Bláha pokračuje ve svém matení čtenářů poukazem na vyhlášení NP v roce 1991 jako místa, kde se hlavně chrání příroda. Ano, to vědí všichni, ale nařízení vlády ČR z 20. března 1991 v paragrafu poslání národního parku říka doslova: „Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplnování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí.“ Mají přibývající území suchého lesa za následek „zlepšení přírodního prostředí“ a „zachování typického vzhledu krajiny“? Říkám výrazně, že nikoli. V tomto ohledu je současné směřování Správy Národního parku v rozporu se zásadami jeho vyhlášení.

Pan Bláha si dále stěžuje, že nerozumí tomu, proč upozorňuji na to, že ministerstvo životního prostředí rozhodlo o rozšíření bezzásahových zón bez veřejného projednání a nepravdivě uvádí, že současné rozšíření probehlo podle zákona ve správním řízení. Zamerne zapomina na to, že proces projednavani s obcemi byl rozhodnutím tehdejsího ministra Ambrozka zastaven na jare 2006. Nový ministr Bursík pak k rozšíření bezzásahových území z necelých 12 procent na 18 procent vyuzil situaci po orkánu Kyrill a jakymsi „ministerským dekretem“, bez veřejného projednani o rozšíření rozhodl. Šumavské obce toto jeho rozhodnutí napadaji rozkladem, který podle správního radu ministerstvu životního prostředí v zákonné lhute podaly.

Vrcholem vseho je pak zaver clanku, ve kterém pan Bláha s pro něj typickou demagogii pripousti jako alternativu „divoke přírody“ pouze lesnické těžební stroje a holiny. Je to urazlive nejen pro mne, ale pro všechny obyvatele Šumavy, její návštěvníky i všechny občany České republiky, kteří nesdileji ekologismus, toto novodobe nabozenstvi, které se snaží pan Jaromír Bláha prosazovat. Ti, co nesouhlasi s tím, aby na Šumavě byla zavadena divočina a kteří mají v ucte odkaz minulých obyvatel Šumavy, kteří po staletí svyma rukama toto krasne, ale i drsne území obhospodarovali a tím mu vtiskli nebyvalou přírodní i duchovni krasu.