Ad: Kalamita v Národním parku Šumava: Porovnání verzí

Aktuální verze z 21. 10. 2015, 06:50

Souhlasime s panem senátorem Tomášem Jirsou, jehož názor byl zvěřejnen v Deníku 5. Února, v tom, že kalamita způsobena větrnými orkány i kůrovcem má pocatek v plosnem vysazovani rychle rostoucích smrku. Smíšené lesy jsou zajiste zdravější než smrkové monokultury.

Je však třeba odlisovat hospodarsky les a národní park. V prvních zónách, tzv. bezzásahových, je potřeba skutečne nechat probihat přírodní procesy. stejný režim jako v prvních zónách je třeba udrzovat i ve druhých zónách, kde je vyhledove pocitano se zarazením do prvních zón. Je znamo, že stromy přirozené vyrostle jsou odolnější než stromy vysazene. Plosne polomy vznikly právě v místech kácení stromu napadených kůrovcem (např. v oblasti Cerne hory). Vykácené holiny pousti vítr do nitra lesa. Poucit se můžeme u našich německých sousedu v Národním parku Bavorský les, který dobre funguje víc než 30 let. Bavorska Vláda si dala za cil rozšířit bezzásahová území na 75 % plochy parku při zachovani mezinárodního renome a udrzení Evropského diplomu pro NPBL. Tam mají obce tzv. právo veta ve věci rozšiřování prvních zón. Dnes má bavorský protejsek našeho Národního parku Šumava takový kredit, že komunalni vybor obci NPBL toto rozšíření jednohlasne odsouhlasil. Postupněho rozšíření podilu bezzásahových zón na 50,1 procenta plochy celého parku má být dosazeno ve dvou krocích do konce r. 2007 ado konce r. 2008. Požadovaneho cile mají dosahnout do roku 2027. Na nasi straně se stále neuspesne diskutuje o rozšíření bezzásahových zón na pouhych 30 % plochy Národního parku Šumava. Prirodni procesy hranice neznají.

Zahajime- li celkovou likvidaci větrné kalamity na Šumavě, jak pise pan senátor Jirsa, likvidujeme i sami sebe, neboť jsme nedilnou součásti přírody.

Růžena Šandová, Hnutí DUHA, Č. Budějovice