Na likvidaci kůrovce je potřeba využít osvědčené zkušenosti: Porovnání verzí

Aktuální verze z 19. 6. 2017, 13:44

NÁZOR ČTENÁŘE

Dlouhodobě sleduji vše kolem dění lýkožrouta smrkového na Šumavě. Názor čtenáře Vladimíra Justa, který byl otištěn v LP 3. srpna, snad ani nemyslí vážně. Jak jsem si ověřil, on sám nebyl přítomen jednání senátorů při výjezdním zasedání na Šumavu, které se konalo ve dvou dnech. Domnívám se, že úchvatné divadlo nám média přináší již po řadu let, neboť papír snese vše. Po řadu let je vnášen zmatek do hlav posluchačů našeho rozhlasu, televize a čtenářů tisku. Sledováním této problematiky také vím, že daleko aktivnější jsou na Klatovsku. Proto vítám na rozdíl od pana Justa zájem o tuto problematiku od našeho senátora ing. Josefa Kalbáče, u něhož předpokládám zdravý selský rozum. Hned 5. srpna jsem byl potěšen názorem senátora Pavla Eyberta. Jeho zveřejněný příspěvek mnohé vysvětluje, ale končí i otázkou - nechat stromy padnout bez užitku? Jasnou odpověď dává otevřený dopis současnému ministru životního prostředí Liboru Ambozkovi od profesorů Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, který je podepsán děkanem fakulty se všemi jeho tituly. Letos se konal Sněm lesníků v Srní "Šumava - zelená střecha Evropy". Lesníci podporují NP, ale chtějí v něm zelené lesy. Mohl bych pokračovat. Z Jihočechů určitě stojí za pozornost jednoznačné stanovisko ing. Neumanna. Vždy velmi zasvěceně psal o problematice kůrovce a mimochodem již v dubnu 2003 připomínal, že jen hlupák nevyužívá staré zkušenosti, které se osvědčily. Škoda, že nevyužíváme ani práce našich vědeckých pracovníků. Pro mne v tomto směru je autoritou Václav Skuhravý, který u nás dle mého názoru jako první poukázal na škodlivost nezasahování vůči přemnožení kůrovce a před dvěma lety vydal publikaci lýkožrour smrkový a jeho kalamity, zaujme hloubkou pohledu i nezaujatostí.

Lesnická veřejnost se bouří, nedívim se ani obcím v Národním parku Šumava. Jsem přesvědčen, že o lese budou opět rozhodovat lesníci a ne různí ekologičtí aktivisté. Všeho s mírou by mělo platit i na úseku ochrany přírody.

KAREL KREJČÍ, Vimperk