Otevřený dopis Miloše Zemana: Porovnání verzí

Aktuální verze z 30. 10. 2015, 15:23

Ministr Životního prostředí Ladislav Miko

Ředitel Národního parku Šumava František Krejčí

Vážený pane ministře, vážený pane řediteli, několik měsíců pečlivě vnímám Vaše osobní prohlášení a vyjádření k mé osobě, učiněná poté, co jsem 2. dubna 2009 z vrtulníku měl možnost vidět fakticky celý Národní park Šumava s rozsáhlými územími totálně zničenými kůrovcovou kalamitou, a následně jsem na tiskových konferencích vyjadřoval k tomuto žalostnému stavu své dojmy a názory.

Pečlivě jsem sledoval vyjádření Vás obou po mé tiskové konferenci 12.května 2009. Vzkázal jste mi pane ministře, že „Lesy v národním parku nejsou hospodářské lesy. Jejich účelem není produkce dřeva. Rád panu Zemanovi a dalším osobně ukážu, jak úspěšně přirozená obnova v horských smrčinách probíhá. Z letadla ani vrtulníku to pochopitelně vidět není.“

Pane Krejčí, od Vaší spolupracovnice Jany Zvettlerové se mi dokonce dostalo „pochvaly“ za moji pracovitost při „spanilém letu“ 2.dubna nad Národním parkem Šumava za to, že jsem stačil napadnout vedení Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, vyzvat k rezignaci dnes již bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka a Stranu zelených označit za škůdce šumavské přírody.

Protože tyto a řada dalších Vašich vzkazů mé osobě přes média je v příkrém rozporu nejen s tím co jsem viděl na vlastní oči, ale i slyšel od řady odborníků a především občanů a jejich starostů, považuji za svoji povinnost na ně veřejně reagovat tímto otevřeným dopisem.

Jádro našeho sporu vnímám v tom, zda Vámi prosazovaná a realizovaná koncepce „bez zásahového režimu v boji s kůrovcem kdy si příroda pomůže sama“ je správná, či nikoliv. Pokud se nemýlím, oba stručně řečeno tvrdíte ,že když máme Národní park Šumava, žádné po staletí osvědčené metody ochrany lesa nepotřebujeme, necháme přírodu samovývoji a budeme čekat desítky ba stovky let, než vznikne opět skutečný prales!

Doufám, že se mnou souhlasíte, že po staletí o šumavské lesy pečovali skuteční lesníci –odborníci, aniž by jejich práci korigovali různí „vědátoři a údajní ochránci životního prostředí“. A faktem také je, že předali naší generaci Šumavu tak zachovalou a krásnou, že již v roce 1963 byla celá oblast vyhlášena za Chráněnou krajinnou oblast Šumava“ (CHKO) a v roce 1991 Národním parkem Šumava (NPŠ)!

Nezpochybnitelnou skutečností je, že Šumava po staletí vytvářela značné hodnoty a dala tisícům lidí práci a stálou obživu. A přitom zůstávala stále krásná a zelená! Dokazuje to jednoduchý příklad! Vždyť určitě víte, proč vznikl Schwarzenberský plavební kanál! Proto, aby se vytěžené šumavské dříví mohlo plavit (a tedy i prodávat) až do císařské Vídně! Takže naši předkové na Šumavě žili jako v pralese? Naši předkové tam nehospodařili? Nejsou tedy Vaše argumenty tak trochu postaveny na hlavu?

Všichni dobře víme, že v době zřízení CHKO i NŠP žádná rozsáhlá území Šumavy zničená kůrovcem nebyla! I samotný důvod vytvoření NPŠ (ale i jiných národních parků) byl jasný. V § 15 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, je mimo jiné stanoveno: „veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů“. Chtěl bych podtrhnout slova „zlepšení a zachování přírodních poměrů“, nikoliv jejich likvidace, či experimentování.

Bohužel po necelých dvaceti letech existence NPŠ se ukazuje, že v nedávné minulosti nekrásnější místa Šumavy jsou zničena kůrovcem v rozsahu dříve nebývalém, zjevně na období desítek spíše však stovek let! Přitom se jedná o rozsáhlé lesy okolo Plešného jezera, Knížecích Plání, na svazích Černé hory poblíž pramene Teplé Vltavy, z obou stran státní hranice na Velké a Malé Mokrůvce, na Luzném, na svazích hory Roklan, a v dalších. V nadmořské výšce nad 1000 metrů jsem dokonce na mnoha místech viděl jen holiny! V žádném případě se nepovažuji za odborníka v této polemice, ale myslím si, že jen málokdo může odpovědět jakým způsobem se zde obnoví les, jak dlouho to bude trvat a zda se vůbec obnoví?! Ptám se Vás, můžete alespoň Vy občanům sdělit, kdy se tak stane? Za padesát, sto, dvě stě let ? Závidím budoucím generacím při čekání na husté šumavské hvozdy i na život v krajině, která se možná sama obnoví . Neskrývám, že se počítám mezi dnes již desetitisíce (možná i více) spoluobčanů, kteří se na vlastní oči přesvědčují, že Vaše koncepce hospodaření v NPŠ je fundamentalistická, pro Šumavu, ale i její obyvatele nesmírně škodlivá a likvidační! Náš spor není jen sporem občana Zemana, který lesy miluje a tráví v nich spoustu volného času, ale především sporem laické veřejnosti a řady opravdových odborníků a vědců, kteří s Vaší koncepcí rovněž kategoricky nesouhlasí a považuji ji za zcela chybnou! My všichni požadujeme, aby Šumava byla co nejdříve opět zelená a ve stavu, nejméně takovém jakou byla do vzniku NPŠ.Chceme, aby plnila i svoji přirozenou funkci, tedy byla nejen oázou zeleného klidu, ale i dala možnost rozumné obživy těm, kdo na jejím teritoriu žijí a pracují! V tom je jádro našeho sporu!

Vážení pánové, musím Vás oba, i paní Zvettlerovou ubezpečit, že budu ještě více pracovat, aby se tento stav změnil k lepšímu. Za svým názorem si i dnes, s odstupem několika měsíců, ještě více stojím. Považuji i nadále zejména ministerstvo životního prostředí včele s Vámi pane ministře, Správu Šumavského národního parku v čele s Vámi pane řediteli, a Stranu zelených za hlavní viníky stavu , který i laik vnímá jako katastrofu. Tím, že zuby nehty prosazujete tzv. „bez zásahový režim NPŠ“, přivádíte šumavské lesy, ale i obyvatele tohoto regionu, do zoufalé situace. A proto nebudu nic měnit na svém názoru, že stávající stav je alarmující, že to co jsem viděl je zločin a před nedávnem nejkrásnější části Národního šumavského parku dnes vypadají jako po chemickém bombardování. Ujišťuji Vás pánové, že proto budu rád pokračovat v započaté práci. Konečně se o problematice zničené Šumavy kůrovcem začalo hovořit a psát do všech různých médií jako o celospolečenském problému, ozvala se široká odborná veřejnost. Nakonec jste na Šumavu vyrazil ze své pražské kanceláře i Vy pane ministře! Konečně na Šumavu začali jezdit i politici z vlády a Parlamentu, aby se na vlastní oči přesvědčili kdo má pravdu. Procitají dokonce i poslanci, senátoři, ministři a stínoví ministři, kterým do nedávna byl stav Šumavy a jejich obyvatel zcela lhostejný a nyní (možná je to dáno i obdobím před volbami) se bojí, že by svojí lhostejností v tomto regionu mohli ztratit své voliče. A možná si někteří začínají uvědomovat i svoji politickou odpovědnost za tento stav, neboť osud budoucí Šumavy je dnes jen a jen v jejich rukou. Prostí občané a místní samospráva, jak vidíme, na to totiž žádný vliv nemá.

Nadále jako občan Zeman však trvám na tom, že je třeba nejen najít viníky a vést je k odpovědnosti, ale přijmout i rychlá legislativní a praktická opatření k zabránění dalším škodám a pokračující devastaci šumavské přírody a prostředí, ve kterém místní obyvatelé musí žít. Ovšem ne takové legislativní kroky, jako je Vámi prosazovaná novela zákona 114/92 o ochraně přírody, s jejíž pomocí se rafinovaně snažíte upevnit si své nekontrolovatelné pravomoci v Národních parcích a v CHKO! Veřejnost určitě neví, že Váš předchůdce Bursík brutálně prosadil tuto novelu těsně před koncem svého „vládnutí“ ve vládě Mirka Topolánka s cílem, aby Vám zákon umožnil ještě větší pravomoci, abyste mohli v chráněných územích ještě více a bez kontroly experimentovat! Podle mého názoru tato vládní novela ještě více zhoršuje stávající stav a staví občany a obce na teritoriu NPŠ do role bezbranných diváků!

A již vůbec nechápu na co chcete zřídit další státní byrokratické orgány tzv. „Agentury“ , navíc v době, kdy ministr financí hřímá o katastrofální situaci ve státních příjmech a výdajích! Nebylo by pružnější a levnější výkon správy CHKO řešit převodem na kraje a pověřené obce? Vždyť kdo lépe zná stav a potřeby CHKO na svém území než oni! Netrvám na tom, že obce mají rozhodovat o bytí či nebytí NPŠ, ale jsem přesvědčen, že obce by měly mít a musí mít právo spolurozhodovat o jeho budoucnosti. Národní park je přeci také životním prostorem obyvatel Šumavy a tak jak rozhodují obyvatelé jinde o správním území, obyvatelé šumavských měst a vesnic musí mít neměnné právo spolurozhodovat o správním území svého regionu. Zdůrazňuji, spolurozhodovat, protože plně chápu , že národní park je zároveň zvláštní výkon státní moci za účelem zajištění ochrany přírody vymezeného území.

Divím se předsedům parlamentních politických stran, že v Poslanecké sněmovně připustili, aby tuto novelu zákona jejich poslanci podpořili!

Katastrofální rozšiřování kůrovcové kalamity za dobu několika měsíců od mého letu vrtulníkem dává bohužel za pravdu mě i odborníkům, kteří na rozdíl od Vás pánové, tuto katastrofu včas předpovídali a varovali před ní! Co Vás opravňuje k tomu, abyste bezohledným systémem rozhodování a hospodaření přiváděli obyvatele Šumavy ke stagnaci a k poklesu jejich životní úrovně? O tom, že ke stagnaci došlo a dále dochází jsem se osobně přesvědčil a mám ke svému tvrzení řadu důkazů. I proto jsem napsal otevřené dopisy vrcholným ústavním činitelům i proto jsem spolupodepsal petici organizovanou sdružením obcí ŠNP „Zachraňme Šumavu“ i petici „Za výstavbu lanovky z Nové Pece na Hraničník“. Že je letošní kůrovcová kalamita zcela nebývalého rozsahu mne utvrzují i vyjádření odborníků Vašich kolegů ze státních Lesů České republiky, kteří obhospodařují více než 50 % lesů na území naší země. Na rozdíl od Vás nazývají problémy pravými jmény a přijímají adekvátní opatření na jejich řešení. Ptám se Vás, pánové, proč tito rovněž státem placení odborníci mají dnes obavy z dalšího vývoje a možných událostí z kůrovcové kalamity a Vy ne? Též se Vás ptám na základě jakých zákonů a předpisů takto zcela neomezeně a nekontrolovatelně rozhodujete nechat kůrovce v NPŠ dělat si co chce? Vždyť Šumava není jen Vaším vlastnictvím! Šumava je naším společným vlastnictvím! Proč tedy, a jakým právem na celém území NPŠ experimentujete způsobem, jehož tragické následky jsou zcela viditelné i pro absolutního laika.

Nechci s Vámi polemizovat o tom, zda dříve, či později na kůrovcem zničených plochách vyroste přirozený les a zda se tak stane za desítky, stovky či tisíce let! Já žiji dnes, v této době, a stojím o řešení, kterého se dožiji! Stejně tak uvažuje i většina mých spoluobčanů!

Zaznamenal jsem, že nedávno i předseda poslanecké sněmovny Miloslav Vlček za Vašeho osobního doprovodu pane řediteli, a po Vámi organizované prohlídce byl nadšen z toho, jak se Šumava „zmlazuje sama a člověka k tomu nepotřebuje“, jak obdivoval Vámi prosazovaný systém, když v tisku konstatoval že .“kolem uschlých souší a pod spadanými stromy bují nový život, jak si les klestí sám cestu k životu a jak staré dělá místo novému“ Pana Vlčka považuji za svého dlouholetého a dobrého přítele a nepochybuji o tom, že si chtěl sám pro sebe udělat v této věci jasno. Vždyť jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů převzal 12. května již zmiňované petice podepsané více než 8 tis. občany České republiky a ví, že je nemůže nechat bez povšimnutí. Tím spíše, že je několik měsíců před parlamentními volbami a i on znovu kandiduje do Poslanecké sněmovny. Jen ve mne trošku hlodá červíček pochybnosti, zda jste náhodou pane řediteli nezneužil své možnosti výběru a neukazoval mu „Potěmkinovy vesnice“! Vždyť jeho stranický kolega hejtman Zimola, který je na Šumavě určitě častěji než pan Vlček, je zcela opačného názoru!

Až potkám pana Vlčka, zeptám se ho, zda navštívil a viděl na vlastní oči i nejvíce poškozené partie Šumavy jako jsem je viděl já (byť z vrtulníku)!? Zeptám se ho i na to, zda navštívil a besedoval i s občany nejvíce postižených obcí jako je Nová Pec, Stožec, a dalšími? Zeptám se ho, zda zkoumal příčiny proč se již značná část lidí žijící v obcích na teritoriu NPŠ vystěhovala a nezaměstnanost přesahuje celostátní průměr, proč v tamních školách ubývá dětí, proč se snižuje počet domácích i zahraničních turistů, kteří jsou vedle těžby a zpracování dřeva jedním z mála zdrojů pro obživu obyvatel! A také se ho zeptám, co hodlá jako předseda Poslanecké sněmovny s tímto stavem udělat!

Pánové, často někteří komentátoři a glosátoři spekulují, že za péčí o záchranu Šumavy se schovávají především četné podnikatelské záměry a aktivity, že si na Šumavu brousí zuby novodobí čeští zlatokopové. Není tomu právě naopak? Pokud vím Správa NPŠ je příspěvková státní organizace. Jen Vy a pár vyvolených víte jak je NPŠ financován ze státního rozpočtu a v posledních letech i z evropských fondů a na co využíváte tyto finanční prostředky. Našli byste v sobě odvahu a sdělili veřejnosti kolik korun ročně ze státního rozpočtu a z evropských fondů dostáváte a na co konkrétně peníze vynakládáte? Národní park Šumava to je věc veřejná a národ by měl vědět co a jak.

To všechno jsou důvody, proč chci a také se budu dál snažit obyvatelům tohoto regionu pomoci řešit problémy jejich života.

Vážení pánové, abych Vám a veřejnosti dokázal, že se snažím být v tomto sporu objektivní, naslouchám i Vašim názorům a nejsem pod tlakem žádné podnikatelské či jiné loby rád přijímám Vaše osobní pozvání, které jste tlumočili ve svých komentářích (pan ředitel Krejčí na titulní stránce „Nová Šumava“ jaro 2009 ) všem, kdo chtějí „prozřít a na vlastní oči a z blízka se přesvědčil jak je to „se zelenou Šumavou opravdu“ tedy i mne.

Rád se přijdu, tentokrát pěšky, podívat jak „kolem uschlých souší a pod spadanými stromy bují nový život…. A aby nebylo pochybností ani o Potěmkinových vesnicích, navrhuji Vám, sejděme se na Plešném jezeře, kde jsem nikdy nebyl, o kterém jsem však hodně četl jako o perle Šumavy a v lesních svazích pod památníkem spisovatele Adalberta Stiftera posuďme, zda se Šumava „zmlazuje sama a člověka v k tomu nepotřebuje“! A abych Vám nebral drahocenný pracovní čas navrhuji, sejděme se tam o víkendu v sobotu 5. září 2009 ve 12.00 hod. u hráze s kamenem na památku návštěvy prince Jana ze Schwarzenbergu.

Budu rád, když se za Vaší osobní přítomnosti přesvědčím, že jsem se z vrtulníku opravdu zmýlil, že se vlastně nic neděje a moje obavy o osud Šumavy jsou liché! Věřím, vážení pánové, že můj návrh neodmítnete a na Plešném jezeře se sejdeme.

Já tam v každém případě na Vás budu čekat.

Těším se na setkání s Vámi

Miloš Zeman

P.S.

Ostatním spoluobčanům, kterým není osud Šumavy lhostejný doporučuji, přijmete i Vy výše citované pozvání pana ředitele Národního parku Šumava Ing. Krejčího, a zajděte si kdykoliv budete v tomto krásném šumavském regionu pobývat do šumavských lesů a přesvědčete se na vlastní oči kdo má pravdu a kdo nikoliv. Nemusíte mít obavy, že Vás tam neopustí. Vždyť nás všechny pan ředitel písemně osobně pozval.

Pokud byste se chtěli ke mně připojit a setkat se s panem ministrem životního prostředí Ladislavem Mikou a ředitelem NPŠ Františkem Krejčím(věřím, že se dostaví) a vyslechnout si jakými argumenty mne budou přesvědčovat o správnosti své teorie „příroda si pomůže sama“ sděluji, že pěší výstup na Plešné jezero začínám 5.září 2009 v 09.30 hod. z parkoviště na Jeleních vrších nad Novou Pecí.