Národní park Šumava – Po Kyrillovi: Porovnání verzí

Verze z 21. 10. 2015, 03:36

Po orkánu jsou části porostu nestabilní a stále hrozí pady dalších stromu

Šumava - Ve dnech 18. - 20. ledna 2007 se téměř celým územím České republiky přehnal ničivý orkán. Následky větru o sile až 216 km/hod(Snezka) postihly i Národní park Šumava. Vedle škod na majetku Správy NP a CHKO Šumava se vliv silneho větru projevil i na přírodních ekosystémech. Nejvíce postiženými oblastmi v NP jsou Prášilsko, Borovoladsko a Stožecko. Množství polomů a vývratů je ke dni 25. ledna 2007 odhadnuto na téměř 670 000 m3. V nejprisněji chráněném území NP - v I. zónách - bylo odhadnuto necelých 62 000 m3polámaného a vyvraceného dřeva. Pro představu tohoto množství, v roce 2006 bylo na celém území NP vytěženo v nahodilých i umyslných těžbach 108 000 m3. Jedna se tedy přibližne o sestinasobek ročních těžeb na území NP Šumava. Prioritni záležitosti pracovníku Správy NP a CHKO Šumava bylo okamžite zpřístupnění celého území NP. Ve spolupráci s profesionalnimi i dobrovolnými pracovníky integrovaneho zachranného systému, zejména pracovníky hasicského zachranného sboru, dále pak s pracovníky správ udrzby silnic, pracovníky elektrarenských distribucnich společnosti a dalšími dobrovolniky byla zprovoznena hlavní infrastruktura území, obnovena dodavka elektriny a telekomunikacnich sluzeb. Dalším důležitým krokem bylo provedení kompletního monitoringu území. Pro monitoring bylo vyuzito několika způsobu. Mimo fyzicke provedení terénními pracovníky byl monitoring proveden letecky pomoci vrtulniku i pomoci letadla. dále se jedna o možnosti satelitního snimkovani území. Kombinaci těchto způsobu byl proveden první odhad následku orkánu s nasledným zpresnením. Současne s provadením monitoringu bylo zapocato i s odstraňováním a zpracováváním polomů a vývratu. Rezim pece o lesní ekosystémy v národním parku se ridi odlisnými pravidly, než lesnické hospodaření v lesích hospodářských. Poslání národního parku je podpora přírodních procesu a právě vítr je jedním z přírodních a přirozených vlivu na vývoj lesních ekosystému. Proto vývraty a zlomy, které vznikly vlivem větru, nenazyvame v NP škodou. V bezzásahových územích se předpokládá, že se vyvracene a zlamane stromy nebudou zpracovávat. Naopak v ostatních porostech bude kalamita zpracovávána ve smyslu lesního zákona. I zde je však rozdíl oproti hospodarským lesům, v porostech bude ponecháno ekologicky odůvodnene množství dřeva k zetlení. Smyslem tohoto opatření je, aby vyklizením a odvozem veškerého dřeva mimo porosty nedošlo k nedměrnému ochuzení ekosystému. Je samozrejmosti, že veškerá ponechána hmota musí být zabezpecena proti rozmnozovani kůrovců (loupani, chemicka ochrana a další způsoby). Zetlením ponecháneho dřeva tak vznikne zaklad pro obnovu lesního ekosystému. Považuji za nutne upozornit veškeré ctenare na nebezpečí, které hrozí neopatrným návštěvníkům lesu postižených větrnou kalamitou. Porosty jsou nestabilní a hrozí nebezpečí pádu dalších stromů. V současnosti je platne vladni nařízení, jehož součásti je zákaz vstupu do lesa. Ve vlastním zájmu všech lidi je dodrzovani tohoto nařízení. V případě vhodných klimatických podmínek je na území NP zpřístupnena rada turistických a lyžařských tras, na kterých nehrozi nebezpečí pádu stromu a která nejsou v rozporu s vladním nařízením. Informace o těchto zprovoznených trasach jsou k dispozici na www.npšumava.cz nebo na www.bilastopa.cz. Veškeré dostupne informace poskytuji jednotliva informační střediska.

Autor je vedoucí odboru terénní služby Správy NP a CHKO Šumava