Někdo zabil bobří rodinu: Porovnání verzí
m (Michal Horejsi přesunul stránku Někdo zabil bobřírodinu na Někdo zabil bobří rodinu bez založení přesměrování) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{MediaBankArticle | {{MediaBankArticle | ||
− | |Title=Někdo zabil | + | |Title=Někdo zabil bobří rodinu |
|Author=Eva Tichá | |Author=Eva Tichá | ||
|Date=2007-01-29 | |Date=2007-01-29 |
Aktuální verze z 21. 10. 2015, 03:34
Někdo zabil bobří rodinu | |
---|---|
Author | Eva Tichá |
Date | 2007-01-29 |
Source | Mladá fronta Dnes |
Genre | tisk |
Respondent |
Zvire je chráněné zákonem, mnohým lidem ale ničí majetek zaplavy, způsobene vodou z hrazi
Cesky les - Mrtvou rodinu bobru násli pracovníci správy Chráněné krajinné oblasti český les. V severni části území objevili čtyři mrtva zvířata v pokrocilem stadiu rozkladu.
Nedala už se určit presna příčina umrti. Nicméně neslo o přirozenou smrt, uvedla Petra Cehlarikova ze správy chráněné oblasti. Na území Českého lesa bobru neustale pribyva. Dnes v chráněném území žije asi 130 jedincu. Do republiky se dostali v devadesátých letech z Německa, kde je odborníci umělé vysadili.
Bobri jsou zákonem chráněni. Nesmí se zabijet. Bez povolení nikdo němuze narusovat a nicit ani místa, kde žijí. Na vodnich tocích si stavi velké prehrady, kvůli kterým pak voda zaplavuje velká území. A to se nelíbí vlastníkum nemovitosti. Mnozi lidé potom hraze a hrady, ve kterých bobri žijí, nici. Teď dokonce někdo zvířata zabil.
Mohou zadat stát o nahradu, ale je to problematicke
Majitele pozemku, na kterých se bobri usadi nebo jejich stavby nějak nemovitostem škodi, mohou zadat od státu peníze jako nahradu škody. Je s tím však problém. Například Václavu Mlezivovi z Mrakova na Domažlicku bobri stavby v nedalekem Mlynecku zatopili nemovitost. Voda podmáčela nas pozemek, na kterém máme stromy, řekl loni Václav Mleziva. Chtěl za to získat nahradu, ale marne. Snažil jsem se o to dva roky, ale neuspel jsem. Tak jsem to vzdal, priznal.
Pokud někdo hraz bobrum zlikviduje v zimním období, zvířata mohou uhynout. Stavba nove je totiž vysiluje. Správci Českého lesa vědí, že lidé mají problémy získat za škody způsobene bobrem peníze. A proto majitelům pozemku vycházeji vstric jiným způsobem. Likvidaci hrazi legalne povolujeme, ale musí to být v dobe, kdy bobr prezije, což je brzy na jare nebo v létě. Tehdy má hodne sil, vysvětluje Petra Cehlarikova. Likvidaci bobrich staveb povolili už v deseti případech. Bobri se nicméně často po znicení hraze vraceji na stejne místo a území znovu zaplavi voda. Povolujeme i opakované bourani hrazi. Snazime se najít kompromis a vyjit majitelům vstric. Nechceme, aby bobry nebo jejich stavby někdo nelegalne likvidoval, vysvětluje pracovníce správy Českého lesa. Podobne problémy jako bobr v Českém lese zaziva na Šumavě rys. Toho nelegalne strili myslivci, kterým likviduje v lesích zvěř. Ze ctrnacti rysu, které správa šumavského národního parku oznacila vysíláckou, pytlaci pravdepodobne zabili už osm. V anonymním průzkumu Akademie věd z oslovených 204 myslivcu na Šumavě, v severnich Čechách a Jesenikach dvacet priznalo, že zastrelilo rysa, z toho tři ulovili více než jedno zvíře. Ilegalni lov způsobil prudky ubytek rysu. Populace na jihozápadě Čech byla v polovině devadesátých let odhadovana na 120 kusu. Při posledním scitani bylo nalezeno pouze do 80 zvířat.