Ad: Nešetrné zacházení s lesy způsobuje povodně: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:37

Skutečná situace je docela jiná. Měření neukazují změnu průtoků.

Již po několikáté „varoval“ ing. Vicena před hrozbou povodní, které údajně mohou vzniknout díky kůrovcovému žíru v některých částech Šumavy. Jenže skutečná situace je zcela jiná.

Dlouhodobá měření na Modravském potoce (Český hydrometeorologický ústav zde měří průtoky již od roku 1931), v jehož povodí leží největší bezzásahová plocha na Šumavě, neukazují změnu průtoků. Povodí má 93,4, km2 a z ní zaujímají holé seče 3,4 km2 a bezzásahové území s odumřelým dospělým lesem 9,3 km2, tedy celkem 14 % povodí. K odumření horní etáže lesa kůrovcovým žírem zde došlo zejména v letech 1992–2000, a vliv by se tedy měl do dneška zřetelně projevit. Žádná změna ale nebyla v období 1970–2006 pozorována, a také srážkoodtokový poměr (poměr mezi množstvím vody odteklé potokem a množstvím srážek) zůstal nezměněn. Území stále zadržuje stejné množství vody jako před kůrovcovou gradací.

Ano, zvyšuje se mírně množství vody v březnu a dubnu, jenže v těchto měsících se zvýšilo i množství srážek, a díky obecnému trendu oteplování v posledních 20 letech se posunuje jarní tání blíže k zimním měsícům. Jestliže před 30 lety byly nejvyšší průtoky v dubnu, dnes se přesunuly do března. A to na celém území ČR.

Ukazuje se, že přítomnost přízemní vegetace a mladých stromů spolu s neporušenou lesní půdou působí obdobným tlumivým efektem jako dospělý les. Přízemní vegetace velmi rychle nahradí dýchání a odpar dospělého lesa, a pokud půdy nejsou mechanicky porušeny, dočasná změna vegetace nemá prakticky žádný vliv na hydrologii území.

V povodí Modravského potoka se vyskytuje jedna z největších ploch odumřelého dospělého lesa na Šumavě – pokud zde není žádný vliv pozorován, pak je zřejmé, že ponechání části lesů NP Šumava přirozenému vývoji nepovede k ohrožení hydrologické stability a povodně tímto managementem nevznikaly a vznikat nebudou.