Je potřeba, aby zaznělo rozhodnutí odborníků: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:37

Reaguji na článek Co potřebuje Šumava? pana RNDr. Hrušky, který vyšel vMFDnes03.05.2010. Minimum kampaní je zaměřeno na zrušení NPŠ. Většina je proti metodám komunikace a způsobu správy území. Není nic jednoduššího, než každého kritika označit za odpůrce a protivníka NP.

Je pravdou, že se před nadcházejícími volbami Šumava stala objektem zájmu politických stran. Proč asi? Kde není problém, není co řešit. Ale to se Šumavy rozhodně netýká. NPŠ potřebuje jasné rozhodnutí o tom, kam má směřovat, jaký chceme, aby byl, a jaké postavení v něm bude zaujímat člověk a to nejen turista, ale také místní obyvatel.

Ano, je potřeba, aby zaznělo rozhodnutí kompetentních odborníků, kde a v jakém rozsahu vymezit bezzásahové zóny. Současných 135 bezzásahových zón rozhodně neodsouhlasili šumavští starostové, ale „odborníci na slovo vzatí“. Pan doktor Hruška se ve svém článku zmiňuje o Vizi 2020, která by po podepsání ze strany starostů umožňovala 30 % bezzásahových území do roku 2020. Ale ouha, ono těch 30 % je už nyní a to i bez souhlasu šumavských obcí. A co bylo slibováno? To, co se dne 20.7.2009 stalo obsahem Usnesení vlády ČR o Politice územního rozvoje ČR 2008, které se zabývá problémem tzv. specifických oblastí, do kterých zařadila i Šumavu (nikoliv pouze území národního parku). Specifické oblasti jsou takové oblasti, ve kterých dochází k omezením udržitelného rozvoje. Politiku územního rozvoje vypracovalo ministerstvo místního rozvoje i přes výrazný odpor ministerstva životního prostředí. I s tímto je pan doktor Hruška detailně seznámen. Asi by se to dalo nazvat – slibuji to, na co máte nárok, a chci vaším podpisem zlegalizovat to, co jsem už stejně udělal.

Další bodík, který mě rozveselil, je zmínka omimořádných dotacích pro Šumavu, které se dají nazvat šumavským Yettim – všichni o něm mluví, ale nikdo ho ještě neviděl. Co se týká plánu péče, tak ten se dělí na rozborovou a návrhovou část. Aby mohla být udělána správně návrhová část, tak je důležité mít všechny potřebné podklady k části rozborové. Nesmí chybět například rok 2009.

Pan doktor Hruška se také dotknul problematiky výstavby v národním parku.

Ke každé žádosti o stavební povolení se musí dokládat souhlas Státní správy NPŠ. Pokud tento souhlas nemáte, tak si můžete postavit leda tak vzdušný zámek. Správa určí, jak má stavba vypadat, jaké musí mít umístění na daném pozemku, tvar objektu, barvu střešní krytiny. Zkrátka k celkové architektuře. Teprve letos se snad něco podaří dotáhnout do konce ve formě urbanistického a architektonického manuálu a poradenské činnosti.

Dalším tématem je těžba v NPŠ.

Dnes je největší těžařskou firmou v republice Správa NPŠ a to jen v zásahových zónách, bezzásahové jsou stále líhní kůrovce, aby se dolemohlo zasahovat. Nebo si máme myslet, že to byl dokonce úmysl při svévolném vyhlášení bezzásahových managementů ministrem Bursíkem a posléze potvrzeno Mikem ?

Amístní obyvatelé? Turistika je na ústupu, a proto nemůže být spásným odvětvím pro obživu místních, kteří jsou již dnes rukojmími, vězni a i cizinci ve vlastním, a to právě díky zákazům ochrany přírody, neustálým snižováním pracovních míst v původních pracovních odvětvích, omezováním vstupu na svém území, několikerým správním řízením – vyřezání stromů na zahradě, opravy plotů, kůlen, výstavba RD atd. Jestli něco, co Šumava nepotřebuje, tak jsou to lži, fabulace, polopravdy a pomluvy. To, co naopak Šumava potřebuje, je odpovědnost.

Ale tu pan Hruška a jemu blízcí spolubojovníci nemají.

ing. Jana Hrazánková

předsedkyně Regionální sekce Rady NP Šumava, starostka Borových Lad