Šumava by hlavně měla zůstat přístupná lidem: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:37

Dovolím si reagovat na články o Šumavě. Hovořím jako laik, který ale na Šumavě tráví hodně času jako turista a cykloturista.

Vůbec se nevyznám, které instituce vedou spor s jakými, ale sdělím vám fakta z mého pozorování.

Zaprvé: Kůrovec zasáhl Šumavu, a to velmi citelně.

Reakce jedněch: Všechno vykácet, pokud možno i zbytečně, velmi nešetrným způsobem. Pohroma, která po nich zůstává, se dá srovnat s tou kůrovcovou. Rozježděný terén, který lze přirovnat jen stavu po válečném tažení arogantních armád, zničení původní vegetace a fauny na ohromných plochách. Když všechno vykácí, přestane se zachytávat voda, splavovat „hrabanka“, zůstanou jen obnažené kameny. Co se tam potom uchytí, to nevím. Ostružiny? Nebo jiné plevely?

Reakce druhých: Všechno nechat přírodnímu vývoji. Podle poznatků za léta, co Šumavou bloudím, vidím, že toto není tak špatný přístup, protože na těchto plochách jsou již vzešlé lesy s různými druhy dřevin. Bez značných finančních nákladů, ale též bez zisku z těžby. A Šumava si skutečně vytvoří takové klima, které tam odjakživa bylo, tedy v době, kdy ještě nedorazili „skláři“, jak se píše, kteří vlastně Šumavu začali ničit. V řešení tímto způsobem však vidím jedno velké nebezpečí, které by Šumavu mohlo úplně zničit.

To je uzavření Šumavy a vstup jenom pro vybrané skupiny lidí, kteří by si tam hráli na výzkumníky a ochránce a dostali by velkou rozhodovací moc.

Již dneska vidím snahu uzavírat stále větší celky se zákazem vstupu turistů a cyklistů, s tím nemožnost vybavit tato území službami pro turisty. Přitom podle mých zkušeností vím, že dnešní turisté nejsou ochotni sejít z hlavní cesty. A i když sejdou, jde o značně malý úsek. A to vše lze opatřit vyhláškami a zákazy vstupu.

K tomu bych chtěl říci: Ochránci by nesměli jezdit ve velkých terénních autech sem a tam (jedno terénní auto udělá na cestě víc škody než 1 000 cyklistů) a znepříjemňovat život turistům tím, že na ně „hlasitě mluví“, když si například sednou na okraj lesa na svačinu, protože, bohužel, odpočívadla v tomto prostoru jsou asi nevhodné a o občerstvení alespoň v rozsahu, jak bylo před válkou a po válce, si můžeme nechat jen zdát.

Za komunistů jsme nesměli na část Šumavy z politických důvodů, dnes z ochranářských důvodů. Když už by se nekácely lesy, nechte místní obyvatele žít alespoň z lehké turistiky a nechte jim pro to připravit podmínky. Tím nemyslím nechat stavět na Šumavě zbohatlíky z Prahy paláce, které se tam nehodí. I to se tam přece děje. A to ochráncům nevadí?

Řešení je složité, ale proč se nepodíváme k sousedům, kde je všechno přístupné (pokud to není soukromé – z toho bychom si také neměli brát vzor – viz lipenská oblast, to už by bylo samostatné téma).