Holoseče jsou špatné: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:37

Téměř neuplyne týden, aby v novinách nevyšel nějaký článek paní Jitky Markové, ve kterém tato paní kritizuje Národní park Šumava a ekology. Její texty jsou velmi podobné článkům hlavního odpůrce národního parku a propagátora výstavby sjezdovek senátora Tomáše Jirsy. Naposled napsala paní Marková kritiku 7. ledna do MFDnes.

Dříve napadala národní park za to, že netěží kůrovcem napadené stromy ve vysokohorských oblastech, ponechaných divoké přírodě. Nyní jej naopak kritizuje, že v nižších polohách, kde je to povoleno, proti kůrovci zasahuje, těží dřevo a vytváří holiny. Údajně jsou holiny daní za vznikající divočinu. Ale neříká, že pokud by se proti kůrovci zasáhlo dříve, vznikly by holiny také a mnohem horší. Déšť by totiž na nejvyšších horských hřebenech na holinách rychle spláchnul tenkou vrstvu těžbou obnažené lesní půdy, zatímco ponechané padlé stromy zde půdu chrání.

Není vinou Františka Krejčího, současného ředitele parku, že na Šumavě orkán Kyrill pokácel takové množství stromů. Lesy v nejvyšších polohách větru těžbou otevřel jeho předchůdce Ivan Žlábek. Současné vedení národního parku pak nemělo volbou mezi dobrým a špatným řešením, ale mezi špatným a ještě horším. Rozhodně by se však pracovníci správy parku měli snažit omezit rozsah holin i v nižších polohách na minimum tak, aby zabránili šíření kůrovce mimo národní park a jinde od plošné těžby v tuto chvíli upustit. Pro les je napadení kůrovcem skutečně menší zlo než velké vykácené holiny.