Uzavírání ze setrvačnosti: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Uzavírání ze setrvačnosti |Author=Pavel Martan |Date=2010-01-20 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} Reaguj…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:37


Uzavírání ze setrvačnosti
Author Pavel Martan
Date 2010-01-20
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Reaguji na příspěvek v jihočeské příloze MFDnes(18.1. od Pavla Eyberta). Z vlastní zkušenosti mohu totéž potvrdit a s autorem plně souhlasím. Jako vodák jsem mnohokráte splul jak Teplou, tak i Studenou Vltavu, Teplou i několikrát s dětmi jako putovní tábor. Pokud se týká biotopu perlorodky říční – z mnoha pramenů se lze dopátrat, že její biotop byl především v části Vltavy, která je dnes zatopena lipenskou nádrží. Perlorodka říční na úseku Teplé Vltavy byla v minulosti naopak neúspěšně vysazována ochranáři ze stanice na Blanici. Dokonce jedna studie (tuším cca dva roky stará) potvrzuje, že výskyt perlorodky je velmi sporadický, na rozdíl od jiných studií (možná byly dělány účelově a na objednávku), nicméně rozpor těchto prací je zarážející. S autorem je také nutné souhlasit, pokud se jedná o místa pro výstup (odpočinková) – jsou v podstatě tři (u železničního mostu u Dobré, Chlumu a na soutoku se Studenou Vltavou, pak až most u Pěkné (tam přenosné WC a základní vybavení je). Z hlediska ochrany přírody by bylo možná vhodné, tak jak autor navrhuje, opatřit horní tři místa základním vybavením – přenosnými WC apod. U Dobré (železnice) a Chlumu by nebyl ani problém s obsluhou těchto zařízení.

Loni jsme splouvali s Angličany a věřte, že je těžko pochopitelné, aby v NP toto nebylo zajištěno. Myslím, že tato oblast by mohla být mnohem lépe zajištěna (zejména dnes při zpoplatnění). Je zajímavé, že toto „Okrašlovacímu spolku“ – jedna nejmenovaná paní ze Zdíkova, nevadí, zřejmě Vltavu nikdy nesjížděla. Splouvání v minulosti a ani nyní (nové podmínky v roce 2009) na kánoích či kajacích Vltavu ani biotop v jejím okolí nijak neohrožovalo a ani neohrožuje. Spíše mám takové tušení, že uzavírání některých oblastí dnes z důvodu „ochrany přírody“ je možná zástupným argumentem pro setrvačnost v některých lidech, kdy Šumava a příhraniční oblasti byly nepřístupné z jiných důvodů. A „změny biotopu“ se dějí dnes na Šumavě ve velkém – odlesněné plochy (kůrovcová kalamita apod.), na tom turisté (slušně se chovající pochopitelně) nemají sebemenší podíl a to nikomu nevadí???