Lanovka a sjezdovka by přinesly prosperitu: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:37

Až čtrnáct restaurací se – pro někoho možná překvapivě – uživí v malé šumavské obci Nová Pec.

Ovšem jen v letních měsících.

V zimě si tady nedáte ani kafe. Turistický ruch omezující se jen na nejteplejší část roku má logický dopad: za posledních dvacet let klesl počet obyvatel této obce ležící na samé hranici Národního parku Šumava (NPŠ) o více než stovku. Není divu, vždyť v zimních měsících je tady bez práce až pětina obyvatel.

Zdejší zastupitelé to samozřejmě chtějí změnit. Pomoci jim v tom má projekt a stavba kabinkové lanovky a souběžně s ní i odjezdová sjezdovka vedoucí z hraničního hřebene.

Tím by se okolí obce propojilo s rozsáhlým lyžařským areálem Hochficht, nacházejícím se na rakouské straně Šumavy těsně na hranici NPŠ. Jestliže jsme kývli na to, že místo lesnictví, zemědělství a dřevařství tady budeme mít národní park a že nosným sociálně ekonomickým zdrojem bude turistika ve spojení s ochranou přírody a cestovním ruchem, tak pak musíme mít možnost toto využívat celý rok, a ne jen v létě, říká člen zastupitelstva Nové Pece a člen Výboru pro rozvoj Jihočeského kraje Pavel Štětina (KSČM). Podle něj není možné, aby tady v létě od června do září byly tisíce turistů, a po zbytek roku žádný. Nová Pec má obrovský potenciál v blízkosti Lipna, Vltavy, v trasách pro jízdy na kolečkových bruslích, v pěší i cykloturistice. Podél Schwarzenberského kanálu projede v létě až tisíc lidí denně. Ale od října do května tady, s odpuštěním, chcípnul pes. K doktorovi to odsud máte dvacet kilometrů, do nemocnice čtyřicet a se službami je to podobné, stěžuje si Štětina.

To, jak turistický ruch funguje na rakouské straně Šumavy, je pro lidi v Nové Peci příkladem, jak by to mohlo probíhat i u nás. Chlapy, kteří tam přes léto pracují v lese, potkáte v zimě na parkovištích nebo za volantem rolby. Existence lyžařského areálu řeší zaměstnanost, je přesvědčen zastupitel. Podle Štětiny by propojení Nové Pece s lyžařským areálem Hochficht bylo rozhodně smysluplným projektem: v koridoru Klápa –Hraničník by rozhodně přírodě neuškodil. Klápa je areál bývalé pohraniční roty, ležící sice mimo území národního parku, ale těsně na jeho hranici. Vedení NPŠ se ještě donedávna proti tomuto projektu stavělo poměrně jednoznačně. Teprve letos na podzim připustilo jeho realizaci, ovšem za splnění přísných podmínek.

Určitě by to byl podstatně menší zásah do přírody než to, co se dnes v NPŠ předvádí ve spojení s kůrovcem. Navíc plochy, kde se asanují – ale i neasanují – stromy napadené kůrovcem, dosahují řádově tisíců hektarů, které tvoří relativně velká procenta z celkové výměry národního parku. Stavbou lanovky a odjezdové sjezdovky by ale byly ovlivněny jen tři desetitisíciny území národního parku – přibližně 18 hektarů, upozorňuje Štětina s tím, že v místech, ve kterých by měla vyrůst lanovka a sjezdovka, nejsou z hlediska ochrany přírody nijak zvlášť cenné porosty a ochrana přírody ani NPŠ by neutrpěly žádnou významnou ztrátu. Navíc, sjezdovka by měla být široká pouhých 40 až 50 metrů.

Představa je taková, že čeští vyznavači zimních sportů by nemuseli autem zajíždět k dolní stanici lanovek vedoucích na Hochficht, ale zůstali by na českém území – zaparkovali by u dolní stanice lanovky v Nové Peci. Ušetřili by tím zhruba 25 kilometrů jen na cestě tam. Lanovkou by vyjeli na hřeben a tady by měli k dispozici třináct sjezdovek. Tzv. skipas pro českou stranu a pro sjezdovky na rakouské straně by byl samozřejmě společný. Při cestě zpět by mohli lyžaři využít jak kabinkovou lanovku – kabinkovou proto, že v případě nenadálé poruchy na sedačkové lanovce by v této nadmořské výšce zhruba 1 300 metrů hrozilo lyžařům rychlé prochladnutí – tak i odjezdovou sjezdovku. Při potřebě rychlého návratu je to naprosto ideální. Během deseti minut jsou dole, na parkovišti oklepou lyže a mohou odjet. Přesně takto je to řešené i v Rakousku. V půl páté odpoledne provoz areálu skončí a v pět hodin je tam mrtvo. Lidi odjedou a vše ostatní se odehrává v zázemí, které je v okolních vesnicích.

A totéž by bylo i tady, míní Štětina. Štětina je přesvědčen, že stavba sjezdovky je nezbytná. Pouze samotná lanovka a její využívání pouze v létě (podle představy NPŠ) by mělo jen malý význam a nezaručovalo by navrácení investovaných prostředků ani potřebný rozvoj regionu. Opět dává jako příklad zkušenost západního souseda. Rakouský spoluvlastník areálu Hochficht, jímž je klášter ve Schläglu, (vlastník lesů na hranici s NPŠ, pozn. aut.) do tohoto projektu neváhal vložit 80 hektarů lesního půdního fondu. Protože je to pro ně výhodnější, než na této ploše pěstovat les. Areál budují a vylepšují přes 40 let a celému regionu to přineslo jenom výhody. Nedávno do rozšíření, úprav a zkvalitnění areálu investovali okolo tří milionů eur. A jsou připraveni spolupracovat i s námi, připomíná Štětina.

Jestli nakonec budou tyto plány realizovány, závisí podle něj do velké míry na výsledku parlamentních voleb. Na prospěšnosti tohoto projektu je dle mých informací shoda napříč politickým spektrem, vysvětluje Štětina s tím, že prakticky jedinou, ale významnou překážkou byla dosavadní silná politická pozice Strany zelených. Pokud by se podle zastupitele po volbách do vlády dostali rozumní lidé, pravděpodobnost realizace stavby zhruba tříkilometrové lanovky a odjezdové sjezdovky Nová Pec – Hraničník by byla velmi vysoká.

Pavel Štětina, KSČM, člen zastupitelstva Nové Pece