Šumava, Hluboká a volný průchod krajinou: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:38

Rád bych ještě krátce zareagoval na článek pana senátora Jirsy (MFDnes16. února 2010).

Na úvod chci jen říci, že nesděluji úmyslné nepravdy, a i když v matematice zrovna nevynikám, pořád mi vychází, že 1 580 ha (přibližná rozloha Staré obory a golfového hřiště dohromady) je cca 46 % katastrálního území Hluboká nad Vltavou (dle údajů v KN 3 400 ha).

Nechtěl jsem a nechci nikomu upírat právo cokoli kritizovat. Cílem mého příspěvku bylo pouze upozornit na trochu podivnou situaci, kdy je pořád dokola kritizována správa parku za skutečnost, že v nejcennějších a často obtížně přístupných částech národního parku existují místa, kde není možné masovou turistiku z důvodu ochrany přírody umožnit a průchody jsou povoleny pouze po značených cestách nebo naučných stezkách. To je věc v národních parcích zcela normální, odborně zdůvodnitelná, a pokud chceme národní park mít, i nezbytná.

Na Šumavě je navíc většina segmentů prvních zón pro turisty zpřístupněna (Poledník, Povydří, Trojmezenský prales, Prameny Vltavy, Stožecká skála, slatě v okolí Kvildy a Borových Lad apod.).

Na druhé straně existují srovnatelně rozsáhlá území v těsné blízkosti větších měst, která jsou oplocena, ačkoliv to zde žádný veřejný zájem ani zákon nepožaduje.

Při vší úctě k tradicím a myslivosti u nás, význam chovu zvěře v oborách, jejímž hlavním cílem je její odstřel, nelze v žádném případě stavět na stejnou úroveň, jako je ochrana často posledních přežívajících populací některých druhů rostlin či živočichů v národních parcích.

I když Stará obora vznikla v 18. století, a má tedy dlouholeté tradice, stalo se to tehdy na soukromých pozemcích schwarzenberského panství (stejně tak bylo například uzavřeno polesí Jemčina u Třeboně, Boubín na Šumavě a další rozsáhlá území v jižních Čechách).

Dnes jsou to ale již téměř 90 let lesy státní a je zcela legitimní si položit otázku, zda odstřel polodivoce chované zvěře, byť přináší určitě ekonomický profit, je dostatečným důvodem k uzavření tak velkého území a zda nejsou spíše takováto území překážkou rozvoje turistického využití atraktivních oblastí. Stará obora má dohromady s Poněšickou 3 175 ha a to je zcela srovnatelné například s komplexem Modravských slatí (které jsou skutečně veřejnosti uzavřené). Pokud tedy otevřeme diskusi na téma právo občana na volný průchod krajinou (a za to se přimlouvám), navrhuji opustit téma Šumavy a věnovat se územím, jejichž uzávěra, alespoň dle mého názoru, vadí daleko většímu množství obyvatel.

Jiří Bureš, České Budějovice