Lesy a povodně: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:38

O tom, že lesy příznivě působí na vláhu a celou přírodu, se lidé přesvědčili už dávno. Jak na nešetrné zacházení s nimi doplatila některá území na Středním východě nebo v přímořských oblastech Středomoří i jinde, víme.

V r. 1947 prof. Úlehla z Brna napsal, že “ voda je největším bohatstvím země, a kde se s ní nešetrně hospodaří, usadí se dříve nebo později poušť. K dobrému hospodaření s vodou máme velmi účinný prostředek. A to je les“.

Celé území Národního parku Šumava je zahrnuto do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), v němž se nemá snižovat vodní potenciál území, nesmí se zhoršovat jakost vody a má se zabránit takovým zásahům do přírody, které by mohly negativně ovlivnit přirozenou retenční schopnost. V oblasti nesmí také docházet ke zmenšování rozsahu lesních pozemků a v korytech vodních toků i malých potoků musí být zajištěn plynulý odtok. Tyto zásady nejsou v lesích parku dodržovány. Kůrovec zmenšuje rozlohu vzrostlých lesů a velké plochy lesů jsou značně proředěny.

Mendelova univerzita v Brně v r.

2007 uvádí, že neuvážené zásahy mají za následek narušení vodní bilance krajiny s negativním dopadem na retenční a akumulační schopnost. Katedra vodního hospodářství České zemědělské univerzity v Praze v r.

2004 provedla měření, v němž uvedla, že rozdíl maximálního specifického průtoku v mrtvém lese po kůrovci a ve zdravém lese je více než pětinásobný. Až trojnásobně se snižuje pod mrtvými stromy vsak vody do půdy. Vyhodnocení dat družicového systému Landsat z r. 2002 ukázal, že rozpad horských smrčin způsobil zvýšení průměrné teploty v ročním průměru o l °C, což je o plných 25 %. V důsledku oteplení sníh mizí rychleji a to až o l měsíc, jak přiznává 18.2.

2010 předseda vědecké rady národního parku. Uvádět jako příčinu tohoto jevu „globální oteplování“ nelze považovat za objektivní. Změna vegetace, tedy náhrada dospělých lesů za souše a trávu, snižuje množství zadrženého sněhu a má vliv na celou hydrologii území.

Po vysokých těžbách v r. 2009 a 2010 bude vliv těchto nepříznivých změn ještě výraznější. Počet povodní na Otavě, Volyňce a Vltavě lze na obecních úřadech ověřit. A bude jich stále víc. Bude se také zhoršovat jakost odtékajících vod. Tyto nepříznivé vlivy se projeví nejen v národním parku, ale daleko za jeho hranicemi.

IvoVicena, soudní znalec