Na akci na hraničním nádraží přišly tisíce lidí: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:38

České Budějovice – Ze sportovního světa si vypůjčila název rubrika Českobudějovického deníku – Štafeta.

Každý týden si její účastníci předávají na stránkách Deníku otázky, jako se na atletických stadionech předává štafetový kolík. V tomto pokračování se ptá Jana Pulcová z Hluboké nad Vltavou Ivana Falty, který v bavorském Zwieselu vede česko – bavorské kulturní sdružení „Přes hranici.“

Odkdy vaše česko-bavorské kulturní sdružení Über d´ Grenz (Přes hranici) funguje a jak vás napadlo jeho založení?

V roce 2007 probíhala ve Zwieselu velká Zemská výstava „Čechy-Bavorsko – 1500 let sousedství“. Úspěch výstavy byl enormní (takřka 90 000 návštěvníků) a co snad ještě důležitějšího: jako ´vedlejší účinky´ se dostavila notná a povzbuzující dávka oživení a posílení sousedských vztahů mezi Čechy a Němci v našem příhraničním regionu. Přicházeli za mnou lidé, Bavoráci, kteří si přáli, aby navozená atmosféra po skončení Zemské výstavy nezanikla. Proto jsem s nimi založil česko-bavorské kulturní občanské sdružení.

Co je jeho cílem?

Česko-bavorský kulturní prostor Šumavy a Bavorského lesa byl po staletí úzce propojen. Před více než 60 lety nastala doba, do které lze datovat počátky vzájemného odcizení. Při zmíněné výstavě, zhruba 17 let po pádu železné opony, jsme si řekli, že je tedy už načase, aby se začaly intenzivně odbourávat oboustranné negativní předsudky a položil se opět základ dobrých sousedských vztahů.

Naším cílem přitom nadále je kulturní výměna mezi Bavorskem a Čechy. Realizujeme společné kulturní projekty, jako jsou koncerty, hudební slavnosti, výstavy, pořádáme pro bavorské občany kurz češtiny, jezdíme s nimi za kulturou a památkami do Čech. Zveme do Bavorska české hudebníky, umělce, publikum a podobně. Těmito aktivitami si slibujeme i zvyšování vzájemného porozumění pro rozdílný způsob života a znovu〜oživení tradic a zvyklostí v regionu.

Pomáhá vám při tom někdo?

Vše je založeno na dobrovolné a dobročinné práci spoluobčanů. Nalézáme všestranné porozumění a podporu pro naši osvětovou činnost v různých složkách obyvatel i řady institucí. Podporují nás obyčejní lidé, umělci, muzikanti. Finančně nás u náročnějších projektů občas podpoří Česko-německý fond budoucnosti.

Kromě aktivit v česko-bavorském kulturním sdružení provozujete na německé straně agenturu czechpoint Bayern. Jaké to je v Bavorsku podnikat?

Je to nesmírně zajímavé a moc mě to baví. Navíc se i daří činností firmy řadu aktivit týkajících se kultury i touto cestou podpořit a činnost kulturního sdružení doplnit.

Jak to přijali Bavoři? Vědí o tom hodně obyvatelé Zwieselu?

Začátky jsou všude těžké. Trocha počáteční skepse a určité předsudky tu určitě byly. A to z obou stran. Nicméně musím říct, že se zde již dávno cítím být jako doma. Po těch několika letech svého působení mě už samozřejmě zdejší lidé znají a zcela akceptují, nejsem pro ně nepopsaný list.

Je až úžasné, jaké hluboké a široko rozvětvené společné kořeny my Češi a Bavoři spolu máme a jak hodně podobná je i mentalita našich národů, ač se to možná na první pohled nezdá. Snad největší nesnází v poznávání se je jazyková bariéra, ale i tu se dá pro její odbourání dělat řada věcí. V každém případě máme veškeré předpoklady pro to, žít vedle sebe a velmi dobře spolu vycházet.

Jaká byla ve sdružení vaše nejpovedenější akce?

Při ohlédnutí zpátky je opravdu obtížné určit, která akce byla nejpovedenější. Navíc pořádáme akce zcela odlišných žánrů. Rozhodně však k jedné z nejúspěšnějších patří naše česko-bavorská výstava betlémů, pořádaná ve spolupráci s jihočeskými betlémáři a Muzeem Jindřichohradecka. Pro úspěšnost této výstavy konané roku 2007 ve Zwieselu ji chceme letos opakovat a doufáme opět v pomoc tvůrců z Jihočeského kraje. K mediálně nejúspěšnějším akcím pak patří pohodový kurz „Čeština v hostinci“ pro bavorské spoluobčany. Skvělou kooperaci jsme měli například loni v září, kdy jsme spolu s železnorudským klubem uspořádali česko-bavorskou neděli v prostoru hraničního nádraží Alžbětín. Tehdy tam přišlo na tři a půl tisíce lidí.

Jak vidíte budoucnost projektu?

Máme celou řadu dalších plánů, rádi bychom rozšířili i aktivity v Jihočeském kraji, k němuž mě vážou i vřelá osobní pouta, a budu jen rád, když nás odtud někdo osloví.