Oprava posune Antýgl „do Evropy“: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:38

Antýgl – Kompletní renovace králováckého dvorce a turistického střediska přijde na 60 milionů.

Zhruba šedesát milionů korun si vyžádá oprava jednoho z největších turistických lákadel Šumavy, Antýglu. Největší zachovalý královácký dvorec leží u řeky Vydry při silnici ze Srní na Modravu, v současnosti v něm funguje autocamp. Renovaci plánuje obec Srní, na jejímž území kulturní památka Antýgl stojí, financovat za pomoci dotace.

„V současnosti máme hotový projekt. Objekt, který je v dezolátním stavu, chceme renovovat tak, aby bylo možné jej využívat celoročně. Uvnitř vznikne například školící středisko a restaurace, máme i souhlas památkářů k drobným úpravám. Pro autokemp se udělají rozvody vody a elektřiny, postavíme zastřešené altány, vzniknou vyhrazená místa pro stany a karavany. Naším cílem je vybudovat rekreační středisko na evropské úrovni,“ popsala plánované změny starostka Srní Ivana Pěčová.

Projekt na renovaci Antýglu počítá i s využitím nové kanalizace, na kterou už Srní získalo dotaci z Operačního fondu Životní prostředí. Projekt s celkovými náklady přes 53 milionů korun počítá s odkanalizováním Antýglu, části Srní a Hrádků, čímž bude dokončena kanalizace v celém správním území obce. Přiznaná dotace činí cca 44 milionů korun.

V žádosti o dotaci plánují Srnští spojit síly s městem Kašperské Hory (obec Srní vlastní budovy a pozemky pod budovami, vlastníkem ostatních pozemků jsou Kašperské Hory). „Myslím, že renovace Antýglu by byla přínosem pro Srní i Kašperské Hory, takže jsme se zatím předběžně domlouvali, že bychom při žádosti o dotaci z Regionálního operačního programu spolupracovali,“ potvrdila kašperskohorská starostka Alena Balounová. „Sami o dotaci z ROPu žádat nemůžeme, protože tento program je určen pro obce nad pět set obyvatel, zatímco my máme pouze 275. V dalších programech a fondech ovšem s tímto projektem prakticky nemáme šanci dotaci získat, “ vysvětlila Pěčová s tím, že podání žádosti o dotaci je plánováno v další výzvě ROPu letos na podzim.

Další možností získání dotace je tzv. Masterplán Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, do kterého je projekt na renovaci Antýglu zařazen. „Jde o soubor projektů s regionálním nebo nadregionálním dopadem, které pak mohou být zařazeny do takzvaného Krajinného integrovaného plánu rozvoje regionu NP Šumava (KIPR). Projekty KIPRu pak v jednotlivých operačních programech získají při hodnocení žádostí desetiprocentní zvýhodnění,“ vysvětlila Jana Slonková ze Správy NP a CHKO Šumava.

Antýgl

Královácký dvorec Antýgl je příkladem usedlostí, jaké stavěli Králováci (osadníci, kteří od 12. století střežili hranici a zlaté doly, byli podřízeni přímo králi) rozptýleně v horských oblastech. Dvorec tvoří skupina roubených i zděných stavení. Dříve se skládal z vlastní chalupy, podružského domku, stodoly a kaple. Jméno Antýgl (německy Antiegelhof) pochází z doby mezi 1523 a 1818, kdy pod nedalekou horou Sokol vznikla první sklářská huť s jednou sklářskou pecí, která byla v místním dialektu nazývána ein Tiegel nebo o-Tiegel = Antiegel. Antýgl patřil pod správní území královácké rychty Stodůlky a Králováci si uchovali veškerá práva a privilegia svobodných sedláků až do roku 1849. zdroj: OÚ Srní