Ad: Dvacet lidí má padáka: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ad: Dvacet lidí má padáka |Author=Jana Zvettlerová, Petr Kahuda |Date=2010-09-06 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respo…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:39


Ad: Dvacet lidí má padáka
Author Jana Zvettlerová, Petr Kahuda
Date 2010-09-06
Source Klatovský deník
Genre tisk
Respondent

,


Ekonomická krize, kdy se všechna ministerstva potýkají s nedostatkem financí, donutila českou vládu k nepopulárním krokům. K jednomu z nich patří i propouštění zaměstnanců v různých resortech. Tak znělo i zadání úkolů pro instituce řízené ministerstvem životního prostředí. Každá tato instituce musí snížit své výdaje.

Národní park Šumava tedy není jediným subjektem, který tak musí učinit. Na provoz v příštím roce obdrží příspěvky o 8,5 % a na mzdy o 10 % nižší. Jak sdělil ředitel Správy NP a CHKO Šumava František Krejčí, první etapa propouštění začala již v loňském roce a letos pokračuje.

Kolik Správa propustila zaměstnanců, již bylo zveřejněno. Výše zpracovávaných, kůrovcem napadených stromů v NP Šumava, se nárazově stává terčem kritiky různých zájmových skupin. Nebylo tomu jinak ani v tomto článku, kde Jitka Marková hovoří o 500 tis. m3vytěženého kůrovcového dřeva v tomto roce a 1 mil. m3k těžbě pro rok příští. Predikovat výši kůrovcových těžeb – navíc na rok dopředu – si skutečně netroufnou ani odborníci. Na vývoj lýkožrouta smrkového má totiž vliv množství přírodních, člověkem neovlivnitelných faktorů a nelze tedy přesně odhadnout, jaká výše napadení bude následovat. Jisté je však jedno – cca 30 % kůrovcově bezzásahových lesních porostů je v NPŠ de facto obklopeno cca 70 % lesů zásahových. V těchto zásahových lokalitách řídí odpovědní pracovníci práce tak, aby došlo k zastavení kůrovcové gradace a minimalizaci jejího dopadu na lesní ekosystémy uvnitř i vně NPŠ. Jako hlavní předpoklad zvládnutí situace je včasná asanace všech kůrovcem napadených stromů na dané ploše – a to bez ohledu na jejich množství.

To, že se údaje o množství napadených stromů uváděné občas různými autory vymykají současné realitě, je jasné z následujících čísel: v roce 2009 bylo Správou NP a CHKO Šumava zpracováno celkem cca 300 tis. m3kůrovcem napadených stromů. Na konci srpna 2009 jich bylo v zásahových lesních porostech zpracováno či evidováno cca 200 tis. m3, ke stejnému datu letošního roku je to cca 264 tis. m3, což je nárůst o zhruba 1/3. O násobcích kůrovcem napadených stromů z roku minulého tedy nemůže být řeč – a to už vůbec ne v souvislosti s bezzásahovými lesními porosty. Zde je totiž dle aktuálně provedeného monitoringu celkově zaznamenán dokonce pokles v počtu napadených stromů.

V poslední době byly zaznamenány i případy těžby zdravých, kůrovcem nenapadených stromů. Kdyby tyto případy nebyly ze strany pracovníků Správy NP a CHKO Šumava přísně kontrolovány a tvrdě řešeny se zpracovatelskými subjekty, mohlo by skutečně dojít k nežádoucímu navýšení těžeb v NP Šumava. Neoprávněným těžbám je však díky moderním evidenčním a kontrolním mechanismům účinně bráněno.

Jana Zvettlerová a Petr Kahuda, Správa NP a CHKO Šumava