Kůrovec už ohlodává i židli pod šéfem parku: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:39

Nový ministr životního prostředí Pavel Drobil představil v sobotu na Šumavě své priority pro práci a další směřování zdejšího národního parku. Jeho ředitel František Krejčí dostal ultimátum – šéfův osud určí to, zda dokáže zesílit boj s kůrovcem.

Šumava – Zastavíme kůrovcovou kalamitu. Od příštího roku bude platit zákon o šumavském národním parku. To slíbil v sobotu na Šumavě starostům obcí ležících v rezervaci nový ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS).

Vedení parku od něj okamžitě dostalo úkoly navrátit zničeným lesům zdravou zelenou barvu. Zároveň mají vymyslet, jak zastavit kůrovce, kvůli kterému se letos v parku vytěží 500 tisíc kubíků dřeva – nejvíce od jeho vzniku v roce 1991.

„Správa parku musí splnit úkoly, které jí nyní dávám a musí získat znovu důvěru u svých zaměstnanců, starostů i politiků. To, jak se tady kácí, není normální a nepřipustím, aby odumřel celý park,“ zdůraznil Drobil.

Starostové jej zavedli na Třístoličník na Prachaticku do míst, kde ještě před lety stál zelený les a nyní tu jsou planiny uschlých stromů. „Tady dobře vidí šířící se kůrovcovou kalamitu. Je třeba řešit i to, co bude s lesem, který už lýkožrout sežral,“ řekl předseda rady parku a předseda Klubu českých turistů Jan Stráský.

Nejkratší ministrův úkol pro správu parku je jasný. Ze 135 ostrůvků nejcennějších zón, tedy míst, kde se do přírody nezasahuje, musí vytvořit maximálně deset, ale větších lokalit. Na zbytku plochy – zhruba na 81 procentech parku, se stromy napadené kůrovcem budou kácet. Snížením počtu zmíněných ostrůvků bude snadnější zabránit šíření škůdce na další plochy. „Návrh na scelení zón vypracujeme do konce září,“ slíbil ředitel parku František Krejčí.

To, jak se Krejčí s požadavky od Drobila vypořádá, rozhodne i o jeho dalším osudu v ředitelském křesle. Víceméně tak dostal ultimátum.

Do konce roku chce mít Drobil na stole i nový zákon o Šumavě, po kterém obce volají už 19 let. Platit má od července 2011. „Zákon musí být kompromisem a je třeba, aby se na jeho tvorbě podílel Plzeňský i Jihočeský kraj, obce i ministerstvo. Dosud jsme slyšeli jen sliby a řeči,“ komentovala starostka Stožce na Prachaticku Zdeňka Lelková.

Jihočeský hejtman Jiří Zimola zase ministrovi připomněl, že s kůrovcem je třeba začít bojovat co nejdříve. „Požadujeme, aby začal vůbec nějaký boj. To, co se nyní na Šumavě děje, se bojem nazvat nedá, jen jeho předstíráním,“ apeloval Zimola.

Ekologičtí aktivisté jsou z návštěvy Drobila v rozpacích. Lesem se totiž prošel jen s politiky a starosty, bez odborníků. „Ministr svým komentářem ukázal nejen to, že je odborně nekompetentní, ale že není ani dost chytrý na to, aby si od odborníků, kteří dělají výzkum lesů, vyžádal informace,“ prohlásil Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Bláha tvrdí, že Trojmezenský prales není mrtvým územím, ale naopak se úspěšně zmlazuje.

Vůbec poprvé od vyhlášení parku v roce 1991 se proti jeho současnému vedení bouří i lesníci. MFDneszískala pracovní dokument šéfů územních pracovišť parku, ve kterém svého ředitele Krejčího kritizují. „Pan Krejčí zasahuje a řídí výkon lesního personálu tak, že nelze efektivně a odborně s kůrovcovou kalamitou bojovat,“ píší v textu zaměstnanci.

plzen.idnes.cz

Mají se lesy napadené kůrovcem nechat bez zásahů, aby se uzdravily samy? Hlasujte na plzen.idnes.cz.

„To, jak se tady kácí, není normální a nepřipustím, aby odumřel celý park.“ Pavel Drobil ministr životního prostředí