Kocovina z Kůrovcové patnáctky!: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:39

Dnes asi nikdo nemůže zpochybnit, že Národní park Šumava postihla obrovská kůrovcová kalamita. Zpochybnit to nemůže ani bývalý ministr životního prostředí Bursík, jenž je za současný stav šumavského parku nejvíce zodpovědný. Popřít to dnes nemohou ani mnozí další, kteří veřejnosti léta tvrdili, že v NP Šumava kůrovcová kalamita vzniknout nemůže, jako Bursíkův bývalý náměstek František Pelc či jeho nástupce na postuministra Ladislav Miko, ředitel parku František Krejčí a někteří vědci.

Před čtyřmi lety (2006) slavil NP Šumava patnáctileté výročí svého založení. Při této příležitosti založila správa národního parku „klub kmotrů NP Šumava“, k němuž se připojila řada známých osobností. V protivínském pivovaru si Správa NP Šumava nechala uvařit „Kůrovcovou patnáctku“, kterou na oslavě patnáctin parku hojně popíjeli nejen přítomní kmotři. Mnozí vědci a odborníci na lesní ekosystémy a problematiku kůrovce i členové našeho sdružení Šumava 21 v tom spatřovali spíše tanec na hrobě umrlcově než jakousi recesi v rámci oslav. Chápali to jako výsměch těm, kteří před nastávající kůrovcovou kalamitou upřímně varovali, i jako znevažování vědeckých a praxí potvrzených faktů.

Není třeba si připomínat, kde jsme dnes. Těžby, které mají zastavit, nebo alespoň omezit šíření kůrovce, dosahují hodnot, které nezažila Šumava ani za dob Karla Klostermanna. Tisíce hektarů suchých lesů v bezzásahových zónách parku a vykácených holin v jejich sousedství – to je dnešní obraz Šumavy. Pardon, národního parku Šumava. A to samozřejmě kůrovcová kalamita ještě zdaleka nedosáhla svého vrcholu. Kolik tisíc hektarů šumavských lesů bude ještě zničeno kvůli nezodpovědnosti politiků (Ambrozek, Bursík, Miko, Pelc) a rádoby odborníků, kteří se stali jejich poradci?