O Šumavě mají diskutovat všechny zúčastněné strany: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:39

V dnešní rubrice Prachatického deníku chce znát odpovědi na otázky Jiří Machart.

Štafeta

Prachatice – Každý týden se na této straně setkáte se zajímavými lidmi z Prachaticka, kteří hledají odpovědi na otázky a vybrali si, kdo jim na ně odpoví. Dnes odpovídá zástupce vedoucího polesí Prachatice a předseda Občanského sdružení Dřípatka Pavel Řezník.

• Jak dlouho jste již předsedou Sdružení členů a přátel Dřípatky? Co vlastně taková práce či koníček obnáší?

Předsedou sdružení jsem se stal v roce 2005. V současné době má sdružení čtyřicet členů, především bývalých členů Stanice mladých ochránců přírody. Práce spočívá hlavně v organizaci činnosti sdružení, jednání s úřady a dalšími organizacemi.

• Dřípatka je zařízení známé po celé republice. Před lety to bylo první zařízení tohoto typu, které u nás vzniklo. Popište stručně jeho historii, a jaké jsou v současné době hlavní cíle vašeho sdružení?

V roce 1967 byla vyhlášena školní přírodní rezervace Pod Vyhlídkou jako jedno z prvních zařízení svého druhu v Evropě. Sdružení Dřípatka vzniklo v roce 1991, následovalo Centrum ekologické výchovy Dřípatka. To se od svého vzniku zabývalo environmentální výchovou dětí a pedagogů. Občanské sdružení Dřípatka se zabývá především praktickou ochranou přírody. Snažíme se o realizaci managementů některých chráněných území na Prachaticku, zabýváme se tvorbou plánů péče o chráněná území, biologickou ochranou Městských lesů Prachatice nebo organizováním přednášek. V letech 2006 – 2007 se nám podařilo podílet se na realizaci klášterní zahrady v Hospici sv. Jana N. Neumanna, do projektu jsme zapojili i občany města Prachatice. Radikální změnu činnosti neplánujeme.

• Pracujete u Lesů České Republiky, znamená to, že máte přírodu rád. Kam chodíte nejraději a kam byste pozval čtenáře? Máte nějakou oblíbenou lokalitu?

U Lesů ČR jsem začínal jako lesník mezi obcemi Ktiš a Skříněřov. Je to oblast s poměrně druhově pestrým složením dřevin a nachází se zde množství druhů ohrožených organizmů. Na malém prostoru je zde několik zaniklých vesnic. Takže z lesnického, ale i kulturně – historického hlediska je mi toto území velmi blízké. V současné době opravujeme křížovou cestu pod Ktišským vrchem. Asi nejoblíbenější je ale Boubín a veřejnosti nepřístupný Boubínský prales.

• Jak jste vztah k přírodě získával a kdo vás k němu vedl?

V roce 1982 jsem začal navštěvovat kroužek Mladých ochránců přírody, který vedl pan učitel Aleš Záveský. Pravidelně, až třikrát týdně jsme na Prachaticku poznávali přírodu, ale také prováděli praktickou ochranu přírody a záchranu ohrožených organizmů z míst, která měla být nenávratně ovlivněna činností člověka. Takže k přírodě mě především přitáhl učitel Aleš Záveský a k praktické ochraně přírody Bohuslav Nauš.

• Jak důležité je budovat vztah člověka k přírodě již ve věku dítěte? Myslíte si, že se v současné době nějak mění vztah člověka k přírodě obecně?

Je to velmi důležité, ale vztah vnímavého dospělého člověka se může měnit i třeba právě působením jeho dětí, které mohou domů přenést některé poznatky a zvyky, které se naučí ve škole nebo zájmovém útvaru. Typickým příkladem třídění odpadů.

• Jste lesník a zabýváte se ochranou přírody. Nevylučuje se to? Například v otázce kůrovce na Šumavě se zdá, že tyto dva tábory stojí proti sobě. Já doufám že ne . . .

Tato otázka mě mrzí, protože svědčí o současném nesmyslném zařazení lesníka do role někoho, kdo je proti přírodě. Nevylučuje, právě naopak. Lesníkovou prioritou je aktivní činností vypěstovat nejen v hospodářském lese funkční a stabilní ekosystém. Myslím, že mám možnost získávat objektivní informace z obou stran a v otázce kůrovce na Šumavě se osobně přikláním k aktivnímu přístupu a ochraně porostů před nekontrolovatelně se šířícím působení lýkožrouta. Do diskuze by měly být zapojeny všechny strany – odborníci přírodovědného a lesnického zaměření, zástupci obcí i organizace působících na Šumavě.

• Zbývá vám nějaký čas na koníčky? Čemu se věnujete?

Většinu volného času trávím s manželkou Petrou a dětmi Pavlem a Aničkou. Rekreačně si zahraji fotbal. Mám rád divadlo, takže se těším na otevření toho v Prachaticích.

• Příští úterý bude na otázky Pavla Řezníka odpovídat geolog Bohumil Toms.

Ptá se: Jiří Machart

Pochází z Prachatic, kde se narodil v roce 1967. Již od mládí se zabývá ochranou přírody, ekologickou výchovou a prací s dětmi. Kromě prachatického gymnázia vystudoval i Střední pedagogickou školu v Prachaticích a Vysoké školy pedagogické v Praze a Olomouci. V současné době je ředitelem DDM v Prachaticích, dále vede několik zájmových přírodovědných kroužků.

Odpovídá: Pavel Řezník

Narodil se v roce 1974 v Prachaticích. Studoval Střední lesnickou školu v Písku. Pracoval jako správce areálu Stanice mladých ochránců přírody Dřípatka, později jako lesník na Ktišsku. Od roku 2000 je zástupcem vedoucího polesí Prachatice. V roce 2005 se stal předsedou Sdružení členů a přátel Stanice mladých ochránců přírody Dřípatka.