Soužití Čechů a Němců bez opony: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Soužití Čechů a Němců bez opony |Author=ČTK |Date=2010-08-11 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} Nová…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:39
Soužití Čechů a Němců bez opony | |
---|---|
Author | ČTK |
Date | 2010-08-11 |
Source | Mladá fronta Dnes |
Genre | tisk |
Respondent |
Nová kniha Šumava – Bavorský les / Život – lidé – sousedé mapuje vztahy dvou národů
Šumava – Na pultech českých i německých knihkupců se objevila vůbec první kniha mapující dvacetileté soužití Čechů a Němců po pádu železné opony mezi Plzeňským krajem a Bavorskem. Reprezentativní titul s názvem Šumava – Bavorský les/Život – lidé – sousedé připravil železnorudský fotograf Václav Chabr.
„Knih o kopcích, slatích, jezerech už byly vydány stovky. Díky této netypické knize o Šumavě si ale uvědomíme, že ta opona je opravdu pryč, například, když jde německá vlajka vedle české na slavnostech ve Zwieselu,“ uvedl plzeňský vydavatel a spisovatel Zdeněk Roučka, který publikaci opatřil dvojjazyčnými texty.
Kniha ukazuje práci, slavnosti, tradice a zvyky sousedů, které často Češi ještě vůbec neznají, a přitom do Bavorska opět jezdí už 20 let. Německé tradice jsou podle Roučky samozřejmě hlubší, protože tam kontinuita nebyla přerušena. Díky nové knize vidíme, jak dnes na mnoha místech opět fungují česko-německé vztahy.
„Zvyky se začínají obnovovat také v českém příhraničí,“ řekl Chabr. Podle něj už propojování funguje, například řadou kulturních akcí i mnoha smíšenými manželstvími. Spolupracují spolky, sportovci, školy, mateřské školky i hudební soubory. Pořád je to ale málo, dodal. V Bavorsku jsou tradice 40 let vepředu, zejména kulturní a náboženské.
„Dosud chyběl komplexní pohled na Šumavu s lidmi. Naši fotografové se zatím rozplývali nad mechy, skalisky či zvířaty, ale ta Šumava v jejich knížkách je až příliš zadumaná, zbavená člověka. Dráty musí padnout i mezi lidmi. Je moc dobré, že se ukazují slavnosti a vzájemné kontakty,“ míní šumavský historik Vladimír Horpeniak.