Vedení parku nezvládlo boj s kůrovcem: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:39

Reaguji na článek týkající se možnosti výměny ředitele Národního parku Šumava (NPŠ). V úvodu bych chtěl uvést na pravou míru používání výrazu dřevařská lobby nebo dřevařské podniky. Jen málokterý autor použije výraz těžařský. Autorem výrazu dřevařské lobby ve vazbě na těžbu dřeva je Vladimír Just, který je v tomto oboru laikem. Vyčlenění činnosti těžby dřeva z podniku Lesů zavinil bývalý ministr zemědělství Josef Lux, když podlehl tlaku svých podřízených. Výsledek je pro lesnictví katastrofální a bylo by třeba se vrátit k nějaké formě řízení a správy, která by situaci zlepšila. Těžba dřeva patřila k hlavním předmětům na lesnických fakultách a na dřevařské fakultě se nepřednášela. Proto správný výraz je těžební podnik nebo těžařská lobby! Nyní k otázce výměny ředitele NPŠ. Měl by být vyměněn včetně celého vedení. Důvodů je mnoho. Byly zveřejňovány průběžně a jmenoval bych alespoň dvě jména Ivo Vicena a senátor Tomáš Jirsa. Samozřejmě i řada šumavských starostů a mnoho dalších odborníků. I já sám jsem přispěl několika příspěvky k hodnocení činnosti NPŠ. Jako hlavní důvod však vidím, že vedení NPŠ nezvládlo boj s kůrovcem, a byly tak zničeny nádherné šumavské smrkové porosty 150 let a starší, které nám mohla závidět celá Evropa. To je nenahraditelná ztráta a souhlasím s příspěvkem pana Michala Ukropce, že je nutno posoudit činnost NPŠ z trestně právního hlediska. O neodbornosti pracovníků parku svědčí i některé výroky jako, že kůrovec mladé stromky nežere nebo že doletí jen do vzdálenosti 500 metrů apod. Z funkce předsedy odborné sekce NPŠ by měl odstoupit Jakub Hruška a někteří členové tohoto orgánu, protože na současném stavu mají svůj podíl. Také novináři by měli být objektivnější, měli by dávat větší příležitost odborníkům, nečekat, až se sami ozvou, ale vyhledat ty, kteří mají například dlouholetou zkušenost v boji s kůrovcem, a neobracet se vždy na Jaromíra Bláhu z hnutí DUHA, který se vždy ke všemu vyjádří, i když věci nerozumí. Jeho návrh na pěstování lužních lesů u horských a podhorských potoků o jeho znalostech něco říká, nehledě k tomu, že by chtěl využívat získanou hmotu jako biomasu, a zapomněl, že břehové porosty hlavně působí svými kořeny proti erozi půdy a že je třeba je dlouhodobě udržovat, a ne je předčasně kácet pro získání biomasy.

Josef Řežábek, Protivín