Nízké teploty zpomalily nástup kůrovce: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:39

ČT 1

Jitka Sluková, moderátorka

Existuje někdo, komu chladné a deštivé počasí letošního jara víc než vyhovuje, jsou to majitelé a správci lesů. Nízké teploty totiž výrazně zbrzdily nástup kůrovce. Lýkožrout se sice v lesích objevil už v dubnu, ale dosud se rozšířil jen minimálně a v klidu jsou zatím i ti obyvatelé jižních Čech, kteří čekali komáří kalamitu.

Petr Šuleř, redaktor

Zataženo, teplota v horách pod deseti stupni Celsia. Podle majitelů hotelů a restaurací počasí daleko víc připomíná březen než začátek léta. Lesníci si ale naopak mnou ruce. Podobně to totiž vidí i lýkožrout smrkový.

Karel Trůbl, Lesy ČR

Studené počasí kůrovci rozhodně nevyhovuje, čili čas máme podstatně větší na to, abychom dokonale asanovali a zpracovali lapáky.

Petr Doležal, Biologické centrum Akademie věd ČR

Jarní rojení pořád trvá a k tomu masivnímu, na které jsme zvyklí, třeba z loňska. Letos ještě nedošlo.

Petr Šuleř, redaktor

Pro meteorology je to spíš ale překvapení. Podle jejich statistik je jaro sice mimořádně deštivé, teploty se ale stále ještě drží v širším průměru.

Miloslava Starostová, Český hydrometeorologický ústav

Ač je to neuvěřitelné, tak prakticky květen je teplotně normální, ale srážkově nadprůměrný.

Petr Šuleř, redaktor

Lesníci i biologové se ale shodují, že kůrovcová kalamita díky počasí ještě nenastala. Přitom právě letos dva roky po orkánu Kyrill, který zničil hlavně v jižních Čechách desítky tisíc hektarů lesa, správci čekali takzvanou gradaci lýkožrouta smrkového, laicky řečeno, kůrovce mělo být nejvíc za posledních třicet let.

Pavel Draštík, ředitel lesnické firmy

Počasí kůrovci určitě nepřeje, ale zatím vyhráno stále není, protože příroda většinou nám ukáže, že vše dokáže dohnat.

Petr Šuleř, redaktor

Meteorologové tato slova potvrzují. Už o víkendu by se podle nich mělo začít poměrně výrazně oteplovat. Petr Šuleř, Česká televize, jižní Čechy.

Jitka Sluková, moderátorka

A jaká je konkrétní situace s kůrovcem na Šumavě, to už ví kolega Jan Dvořák, kterému přeji hezký podvečer do Klatov. Jane, letos vedení Národního parku Šumava očekávalo velké škody způsobené lýkožroutem smrkovým. Kvůli tomu také zřídlo kalamitní štáb. Co ses o něm dozvěděl?

Jan Dvořák, redaktor

Členové kalamitního štábu mi potvrdili, že i na Šumavě jim do karet hraje deštivé a chladné počasí, které kůrovec nemá opravdu rád. Letos lýkožrout smrkový vylétával pár dní v průběhu května, kdy napadl pouze stovky stromů. Lesníci si proto mnou ruce a tento stav, by se dalo říct, si užívají. Jenže co je pro někoho dobré, jinému vhod není. Málo práce mají teď dřevorubci, kteří na území parku od začátku roku zpracovali 27 tisíc kubíků dříví napadeného kůrovcem. Dnes už zbývá porazit a odkornit zhruba 1700 kubických metrů. Na druhou stranu naplno probíhá zalesňování na většině území Národního parku Šumava.

Na celém území Národního parku Šumava letos lesníci vysadí skoro 700 tisíc stromků. Jedná se hlavně o dřeviny, které mají narušit smrkovou monokulturu šumavských lesů.

Jiří Kec, vedoucí územního pracoviště v Srní, Národní park Šumava

Zase zpátky navozujeme ty přírodní stavy tak, aby ty lesy byly druhově bohaté a zalesňujeme dřevinami, kterých tady chybí.

Jan Dvořák, redaktor

Do šumavských lesů se vrací jedle, buk, jeřab nebo různé druhy javorů, které si lesníci vypěstují sami ve svých školkách.

Pavel Běloch, školkař, Národní park Šumava

Vesměs si sebereme šišku vlastně semenný materiál si sebereme, vyluštíme si ho ve vlastních školkách, zasejeme a vypěstujeme z toho sazenici, takže vlastně původ je zaručený.

Jan Dvořák, redaktor

Sazenice vysazují lesníci do lesů po dvou až třech letech ať už na vzniklé holiny nebo jako podsadba do smrkových porostů.

Miroslav Havlíček, pěstební technik, Národní park Šumava

Máme oplůtky a oplocenky, to znamená že máme ochrany tak, aby ta zvěř se nedostala k tomu.

Jan Dvořák, redaktor

V Národním parku Šumava pěstují a vracejí zpátky do přírody jednu evropskou raritu, tis červený.

Jiří Kec, vedoucí územního pracoviště v Srní, Národní park Šumava

Je to stromová forma tisku červeného taxus bakata, který vysazujeme. Jsme v začátku, ale už se to jedná v tisícovkách kusů, které už jsou v lese v Národním parku Šumava.

Jan Dvořák, redaktor

Lesníci v Národním parku Šumava každoročně vysadí nejvíce sazenic buku lesního. Okolo půl milionu kusů. Ročně se v šumavských lesích také objeví na 100 tisíc nových stromků jedle bělokoré. Jan Dvořák, Česká televize, Šumava.